V psychologii a psychiatrii se tím myslí nezdravé, jednostranné zaujetí, kdy se člověk dlouhodobě fixuje na jedinou věc nebo myšlenkový okruh. Tato posedlost postupně zastíní ostatní témata, člověk se k ní nutkavě vrací a může mu ztěžovat běžné fungování. Pojem má původ v řečtině a dnes se často chápe jako starší označení stavu blízkého obsesím.