Koncept mnohočetných inteligencí, který v 80. letech formuloval americký psycholog Howard Gardner. Staví na myšlence, že inteligence není jedna univerzální veličina vyjádřitelná jediným skóre, ale sada různých, do jisté míry nezávislých schopnostních oblastí, které se u jednotlivců mohou kombinovat do odlišných profilů. Popisuje například jazykové dovednosti, logicko-matematické uvažování, prostorovou představivost, pohybovou a tělesnou obratnost, hudební cit nebo schopnost dobře fungovat v sociálních situacích a rozumět sám sobě, přičemž se zmiňují i další možné okruhy. Model je často využíván v pedagogice a při rozvoji nadání, zároveň se vede debata o tom, nakolik jde o skutečně samostatné inteligence a jak je spolehlivě měřit.