V psychologii označení pro nápadně sebepřeceňující a na sebe zaměřený způsob prožívání, kdy jedinec silně touží po obdivu a uznání a často mu chybí ohled na druhé. Pojem se někdy vykládá i v souvislosti s mýtem o Narcisovi.
V sexuologii jde o autoerotické zaměření, při němž člověka eroticky přitahuje především jeho vlastní tělo nebo vzhled, takže se sám stává hlavním objektem sexuálního zájmu.