NCP je v historii počítačových sítí označení systému používaného pro komunikaci mezi počítači v síti ARPANET před zavedením TCP/IP. Zkratka původně znamenala Network Control Program a označovala programovou část instalovanou v každém hostitelském počítači, která zajišťovala síťovou komunikaci, vytváření a ukončování spojení mezi procesy a řízení toku dat. Postupem času se výraz NCP začal používat také pro samotný host-to-host protokol a jeho název se začal vykládat jako Network Control Protocol. NCP umožňoval aplikacím na různých počítačích ARPANETu vzájemně komunikovat prostřednictvím logických spojení, využívaly jej například služby Telnet, přenos souborů a elektronická pošta. Byl však navržen pro prostředí jediné paketové sítě ARPANET a neposkytoval prostředky potřebné pro efektivní propojení více nezávislých sítí. Výzkum mezisíťové komunikace proto vedl k vývoji protokolů TCP a IP. Přechod ARPANETu z NCP na TCP/IP byl dokončen 1. ledna 1983. Tato změna umožnila komunikaci mezi různými paketovými sítěmi a stala se jedním z klíčových kroků při vzniku dnešního internetu. Historické NCP nelze zaměňovat s jinými technologiemi používajícími stejnou zkratku.