V logopedii a psychiatrii se tím označuje porucha řečového projevu, kdy člověk v silném citovém rozrušení mluví nesouvisle, tvoří zkomoleniny nebo nová slova a jeho sdělení je pro okolí jen obtížně pochopitelné.
V lingvistice může jít o záměrné vytváření nového umělého jazyka, někdy i s návrhem vlastního způsobu zápisu.