Způsob vědeckého zkoumání, který se snaží z většího množství pozorování odvodit obecně použitelné souvislosti a formulovat pravidla platná napříč případy. Často se opírá o srovnávání a zobecňování výsledků, například v psychologii při hledání společných rysů a vytváření modelů osobnosti. V metodologii se vymezuje proti idiografickému přístupu, jenž dává přednost podrobnému popisu a porozumění jedinečným jednotlivcům nebo událostem.