Právní pozitivismus, směr v právní teorii, který klade do popředí pozitivní (platné, státem stanovené) právo a přisuzuje mu přednost před právem přirozeným. Protikladným pojetím je jusnaturalismus.. >> detail
výrazně povznesený a rozjařený stav, často spojený s neklidem a netrpělivostí, snadnou podrážděností a přezíravě až arogantně působícím chováním. >> detail
Starověký řecký myslitel a lékař pocházející z Krotónu. Navazoval na Pythagorovu školu a zdůrazňoval, že zdraví je dáno vyváženým poměrem protikladných sil či prvků. Chorobu vykládal jako narušení této rovnováhy. Za centrum psychických a rozumových funkcí považoval mozek. Myšlenku kosmické harmonie přenášel také na výklad fungování lidského těla.. >> detail
světoobčanství, postoj, který klade důraz na to, že jednotlivec i celý národ jsou především součástí lidstva jako celku, myšlenka vyzdvihující sounáležitost jednotlivců i národů s lidstvem a jeho kulturou, stojící v opozici vůči úzce pojatému, uzavřenému vlastenectví, také literární směr v české literatuře na sklonku 19. století, jenž usiloval o co nejširší propojení a začlenění české kultury do tehdejšího světového literárního proudu. >> detail