Nově přidaná cizí slova

1. Souhrn slabých přitažlivých i odpudivých působení mezi atomy a molekulami, která nejsou totožná s vlastní chemickou (kovalentní) vazbou. Vznikají např. elektrostatickým působením (plných či částečných nábojů, dipólů) anebo i mezi nepolárními částmi molekul v důsledku dočasné polarizace elektronových obalů. Energeticky jsou ve srovnání s kovalentní vazbou mnohem slabší, přesto však významně ovlivňují stavbu a prostorové uspořádání některých biologicky důležitých látek, zejména bílkovin. Mutace genu, která způsobí záměnu jedné aminokyseliny za jinou, může tato působení narušit, a tím často poškodit strukturu i funkci proteinu (např. enzymu). Srov. vodíkové můstky. 2. Nevazebné mezimolekulové interakce mezi elektroneutrálními atomy či molekulami: (a) interakce dvou permanentních dipólů, (b) interakce permanentního dipólu s dipólem indukovaným v sousední částici a (c) disperzní (Londonovy) interakce vyvolané fluktuacemi dipólových momentů. Potenciál těchto interakcí klesá se šestou mocninou vzdálenosti (∝ 1/r^6). Podílejí se mimo jiné na odchylkách chování reálných plynů od ideálního modelu a představují hlavní typ mezimolekulových sil.. >> detail

vztahující se k lebce, označuje horní polohu nebo směr orientovaný k hlavě, tedy blíže k lebce (kraniálním směrem). >> detail

příznak, který je jen nepatrně vyjádřený – málo zřetelný, sotva patrný, projevující se jen minimálně. >> detail

život trvající navždy, neustávající, časově neomezená existence. >> detail

dekorativní výzdobný směr ve zdobení starořeckých (antických) váz, používaný přibližně od druhé čtvrtiny 6. století př. n. l. až do jeho závěru. >> detail

Juan Louis Vives (1493–1540), španělský humanista židovského původu, filozof a teoretik pedagogiky i psychologie, vycházel z kritiky scholastického (školometského) modelu vzdělávání a formuloval reformní pedagogické a didaktické návrhy. Podle něj se má výchova v průběhu celého života zaměřovat na utváření úsudku a na rozvíjení vlastní aktivity u každého dítěte, a to jak u chlapců, tak u dívek, proto se výrazně stavěl i za vzdělávání žen. Každé vyučování má začínat v mateřském jazyce a být zacílené na potřeby praktického života. Tomuto účelu má sloužit také výuka latiny, která se nemá učit mechanicky, ale prostřednictvím tematicky uspořádaných lekcí. Soulad mezi duševní a tělesnou stránkou člověka mají podporovat hry — „Hry jsou prubířským kamenem duše.“ Vives zároveň prosazoval učení založené na praxi, přímém pozorování přírody a zdůrazňoval, že pro účinné osvojování poznatků je klíčová indukce a empirie.. >> detail

Politický termín přibližně srovnatelný s pojmem republika, vyjadřuje myšlenku „státu lidových mas“. Koncept i označení zavedl Muammar al Kaddáfí a popsal je v prvním díle Zelené knihy.. >> detail

Odkaz na heslo „adaptivní chování“, význam je totožný (viz adaptivní chování).. >> detail

Útvar či předmět připomínající srpek (půlměsíc), archeol. břitva pocházející z halštatského období, anat. bělavá, půlměsíčitá oblast u kořene nehtu, círk. držák, do něhož se v monstranci vkládá a upevňuje hostie (též melchisedech).. >> detail

Terapeutická metoda, při níž klient vyslovuje jednotlivé hlásky a zároveň rehabilitační pracovník nebo speciální pedagog provádí doprovodný masážní pohyb rukou tak, aby svým směrem a průběhem napodoboval proud vzduchu, který se v dutině ústní vytváří při artikulaci dané hlásky.. >> detail