Nově přidaná cizí slova

Anatomický výraz vzniklý z lat. auricula a cervix, označuje děj, oblast nebo strukturu související s ušní částí a se šíjí či krční krajinou, například popisuje vztah mezi uchem a zadní částí krku.. >> detail

V psychologii jde o chorobně zesílený, iracionální strach z prožívání štěstí a radosti nebo z prostředí, kde se lidé baví, takže člověk může záměrně odmítat příjemné zážitky a setrvávat ve skleslé, až depresivně laděné náladě. Někdy bývá spojený s úzkostí a s očekáváním, že po veselí nutně přijde něco nepříjemného.. >> detail

Dopravní jev, při němž se na mokré vozovce vytvoří mezi pneumatikou a asfaltem souvislý vodní film, kolo ztratí přilnavost a vůz začne po vodě klouzat, takže hůř reaguje na řízení i brzdění. Riziko roste zejména při vyšší rychlosti, větší vrstvě vody nebo opotřebeném dezénu.. >> detail

Porucha hmatového poznávání, při níž člověk nedokáže jen na základě dotyku bezpečně rozlišit a určit předmět nebo jeho vlastnosti, často například při vyšetření bez zrakové kontroly.. >> detail

Přídavné jméno z oblasti medicíny označující souvislost mezi viscera, tedy vnitřními orgány v dutině břišní a hrudní, a kardia, srdcem. Užívá se například při popisu dějů, kdy podněty z útrob přes autonomní nervový systém ovlivňují činnost srdce.. >> detail

Oční refrakční porucha, při které se hůře ostří na blízké předměty, zatímco vidění do dálky může zůstávat poměrně dobré. Světelné paprsky se sbíhají až za sítnicí a stav se obvykle koriguje spojnými čočkami, například brýlemi s kladnými dioptriemi.. >> detail

V medicíně jde o endoskopické vyšetření úseku tlustého střeva označovaného jako colon sigmoideum. Lékař při něm zavádí do střeva přístroj zvaný sigmoidoskop, aby si prohlédl sliznici, zhodnotil případné změny a podle potřeby mohl odebrat drobný vzorek tkáně.. >> detail

Výraz z latiny pro zadní část těla, tedy hýždě, případně oblast kolem konečníku.. >> detail

filozofický, týkající se metafyziky, tedy zkoumání bytí a prvních principů, které přesahují bezprostřední zkušenost, zaměřený na hledání základní podstaty věcí a jejího trvalého základu. >> detail

Antikoagulační látka přirozeně přítomná v organismu, chemicky patří mezi glykosaminoglykany. Po navázání na antitrombin výrazně zrychluje vyřazování některých koagulačních faktorů, zejména trombinu a faktoru Xa, a tím omezuje vznik i zvětšování krevních sraženin. V těle je typicky uložen v žírných buňkách a bazofilech a může se uvolňovat při místních reakcích tkání. V medicíně se aplikuje injekčně k léčbě i prevenci tromboembolických stavů, například u hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie, a také tehdy, když je potřeba dočasně potlačit srážení při některých výkonech. Často se dávají nízkomolekulární přípravky s předvídatelnějším efektem, které více míří na faktor Xa, mívají menší sklon vyvolat krvácení a zpravidla není nutné je rutinně hlídat pomocí aktivovaného parciálního tromboplastinového času (aPTT). Zástupci jsou například enoxaparin či dalteparin, při předávkování lze účinek do určité míry zvrátit protaminsulfátem. Vzácnou, ale klinicky významnou komplikací může být imunitně zprostředkovaný pokles krevních destiček spojený i se zvýšeným rizikem trombózy.;Etymologie: základ hepar znamená játra, název tedy odkazuje na historické spojení této látky s jaterní tkání.. >> detail