Viditelný, často blikající ukazatel na monitoru, který lze posouvat a vyznačuje místo, kam se vloží další znak nebo kde právě probíhá psaní či editace. V různých programech může mít podobu svislé čárky, bloku nebo jiného tvaru.. >> detail
V klasické dvouhodnotové logice se předpokládá, že každý výrok má určitou pravdivostní hodnotu a pro libovolný výrok p je tautologií p ∨ ¬p. U dvojice soudů, které jsou v kontradikci, tedy když druhý přesně vyjadřuje negaci prvního, není možné, aby oba současně selhaly ani aby vznikla nějaká „mezihodnota“. V takové situaci musí alespoň jeden z nich platit jako pravdivý.. >> detail
Výraz označuje jedince, který vznikl ze dvou samostatných zygot, tedy při současném oplození dvou různých vajíček. Typickým příkladem jsou dvojvaječná dvojčata, která se vyvíjejí ve stejném těhotenství, ale geneticky se podobají přibližně jako běžní sourozenci.. >> detail
Sněť slezinná, někdy nazývaná také uhlák nebo antrax, je závažné infekční onemocnění přenosné ze zvířat na člověka. Vyvolává je spórotvorná bakterie Bacillus anthracis, jejíž odolné spory se mohou šířit například při kontaktu s nakaženými zvířaty či kontaminovanými živočišnými produkty. U lidí se často projeví kožní lézí s tmavým strupem, ale může mít i těžší průběh při postižení dýchacích cest.. >> detail
V medicíně se tím označuje účinek zaměřený na vagus, tedy nervus vagus, který zvyšuje jeho aktivitu a tím posiluje parasympatické působení v organismu.. >> detail
Termín odvozený z l. cerebellum a l. medulla, v anatomii se používá pro označení útvarů nebo vztahů, které se vážou zároveň k mozečku a k míše, často zejména v oblasti prodloužené míchy v zadní jámě lební.. >> detail
V hematologii se tím rozumí proces, při němž se z krvetvorných progenitorů v kostní dřeni postupně vytvářejí a maturují granulocyty, tedy leukocyty s typickými cytoplazmatickými granuly, například neutrofily nebo eosinofily. Název souvisí s l. granulum a zahrnuje jak samotné vznikání buněk, tak jejich postupnou diferenciaci do funkčně zralých forem.. >> detail
Lékařské označení (z lat. attonitus omámený) pro atonitu, tedy stav strnutí, kdy je člověk při zachovaném vědomí dočasně neschopen volního pohybu a může působit jako bez reakce, například v některých neurologických či katatonních stavech.. >> detail
Obecně jde o prodlevu nebo časový posun, kdy se něco uskuteční později, než se čekalo, případně když se průběh událostí znatelně zpomalí.;Ve fyzice a technice tím lze popsat snížení rychlosti pohybu či procesu, tedy přechod na menší tempo, někdy i jako záporné zrychlení nebo jako zpoždění při přenosu signálu.;V medicíně a psychologii se tak označuje opožděný vývoj nebo pomalejší průběh tělesných či psychických funkcí, například když jsou určité schopnosti nebo růst dosaženy až s odstupem oproti obvyklému průběhu.. >> detail