prostředky určené k usnadnění a podpoře trávení, často podávané po jídle, například jako hořké bylinné přípravky či malé množství nápoje, které mohou stimulovat tvorbu trávicích šťáv. >> detail
Ztmavnutí pokožky do hnědavého odstínu, často nerovnoměrné, s výskytem pigmentových skvrn nebo map, typicky související se zvýšenou tvorbou kožního barviva.. >> detail
Latinské přídavné jméno pro stav, kdy je někdo nebo něco nezraněné a nepoškozené, je „v pořádku“ a při dobrém zdraví, často také ve smyslu být v bezpečí.. >> detail
Řemeslník, který potahuje a opravuje nábytek nebo jiné vybavení textilií či kůží, vyměňuje výplně a zajišťuje, aby sedací i dekorativní části byly pohodlné a dobře zpracované.. >> detail
Lékařské označení pro uretrocystogram, tedy rentgenové zobrazení močové trubice a močového měchýře. Vyšetření se často provádí s kontrastní látkou, aby bylo možné lépe posoudit tvar, průchodnost a případné poruchy odtoku moči. Etymologicky vychází z řec. urethra a kystis.. >> detail
V sociálních vztazích se tato tendence ukazuje jako potřeba udržovat pocit férové vzájemnosti. Člověk obvykle sleduje, zda to, co do vztahu vkládá, odpovídá tomu, co z něj získává, a v komunikaci se snaží vyrovnávat míru iniciativy, pozornosti i sdílení. Když je nerovnováha dlouhodobá, roste nespokojenost a lidé často mění své chování, aby se poměry znovu vyrovnaly.. >> detail
Výraz odvozený z řeckých kořenů akros a brachys. V kraniometrii, anatomii a antropologii se používá pro popis člověka s brachycefalním typem lebky, tedy s lebkou zkrácenou v předozadním směru, která je zároveň nápadně zvýšená do výšky a má výraznější klenbu.. >> detail
V medicíně označení pro kreatinurii, tedy nález kreatinu v moči nebo jeho zvýšené vylučování močí. Jde o laboratorní jev, který se může objevovat například při změnách svalového či energetického metabolismu. Pojem je odvozen z creatinum a z řeckého uron.. >> detail
Známý pokus ze sociální psychologie vedený americkým psychologem Philipem Zimbardem na Stanfordské univerzitě na počátku 70. let. Skupina dobrovolníků z řad studentů byla náhodně rozdělena na „vězně“ a „dozorce“ a umístěna do provizorní věznice zřízené v univerzitních prostorách, přičemž zadržení vězňů bylo inscenováno tak, aby působilo co nejrealističtěji. Velmi brzy se u části studentů v roli dozorců objevilo ponižující až kruté zacházení, které někteří z nich vnímali jako přijatelné či dokonce uspokojivé, zatímco ti, kdo s tím nesouhlasili, často nezasáhli. Účastníci v roli vězňů na situaci reagovali rychlým zhoršením psychického stavu, narůstající úzkostí, bezmocí a depresivními projevy, takže výzkumný tým studii předčasně ukončil. Případ se stal symbolem toho, jak instituční prostředí a přidělené role mohou podporovat zneužívání moci, a zároveň bývá citován jako příklad eticky problematického výzkumu na lidech.. >> detail