Období batolete (přibližně 1–3 roky) se obvykle rozlišuje na mladší batole (1–2 roky) a starší batole (2–3 roky). Končí zhruba v době, kdy se dítě výrazněji začne uvědomovat samo sebe a nastupuje první fáze vzdoru. Z psychologického hlediska je toto období typické rychlým rozvojem zrakového a sluchového vnímání, výrazným pokrokem v lokomoci (hrubé i jemné motorice), rozšiřováním mimiky a neverbálního vyjadřování, prudkým rozvojem řeči a myšlení a také silnou fantazií. Fantazie se může projevovat tzv. fantastickým iluzionismem – dítě někdy prožívá své představy, jako by byly skutečné, a může „mluvit“ s imaginárním kamarádem či pomyslným publikem. Současně se upevňují hygienické návyky a roste sebeobsluha při jídle i oblékání. S rozvojem řeči a myšlení se zvyšuje i uvědomění sebe sama a vůle: dítě často vzdoruje a bývá negativistické, protože se snaží prosadit vlastní rozhodování, roste jeho potřeba samostatnosti a určitého sebeurčení. Důležitá je bazální vazba na matku nebo hlavní pečující osobu (attachment), která u většiny dětí přetrvává, při separaci, zejména u mladšího batolete, se mohou objevit stavy od subdeprese a deprese až po silné vnitřní napětí a anihilační anxietu (závažnou existenční úzkost). S růstem sebevědomí dítě postupně přestává být jen pasivně přizpůsobivé a začíná aktivně ovlivňovat okolí a „přizpůsobovat si“ podmínky. Některé děti mají velmi silný smysl pro vlastní věci (např. hračky či pamlsky) a energicky je brání slovně i fyzicky. Typická je také spontánnost, malá zábrana a omezená autoregulace chování.. >> detail
Obor psychologie, který zkoumá změny v psychice a utváření osobnosti člověka vyvolané edukací, výchovou a vzděláváním, včetně sebevýchovy a sebezdělávání.. >> detail
Blokátor (antagonista) je látka, která dokáže zastavit nebo alespoň oslabit určitý biologický děj. V medicíně tímto označením často myslíme sloučeniny, které brání působení jiných látek (agonistů, stimulátorů) na konkrétním receptoru, případně blokují iontový kanál nebo enzym (např. blokátory kalciových kanálů, alfa‑blokátory). V jiném významu se tak mohou označovat i látky bránící nidaci (uhnízdění) oplodněného vajíčka. Antagonisté angiotenzinu II (sartany) tlumí účinky angiotenzinu II blokádou receptoru typu 1 (AT1) přítomného v cévách, nadledvinách, srdci a dalších tkáních, patří sem např. losartan, valsartan a candesartan, používají se k léčbě hypertenze a srdečního selhání, někdy v kombinaci (např. s thiazidovými diuretiky). IACE / ACEI = blokátory angiotenzin‑konvertujícího enzymu (ACE): užívají se zejména u hypertenze a srdečního selhání, mají vazodilatační účinek na tepennou i žilní část oběhu, zlepšují průtok ledvinami, pomáhají zmenšovat srdeční hypertrofii a zvyšují ejekční frakci, mechanismem je snížení tvorby vazokonstrikčního angiotenzinu II a zpomalení odbourávání vazodilatačního bradykininu, což příznivě ovlivňuje i endoteliální dysfunkci, lze je kombinovat s diuretiky, případně betablokátory či antagonisty kalcia, nežádoucí účinky zahrnují kašel a vzácně angioneurotický edém. Patří sem enalapril, kaptopril, quinapril, lisinopril, moexipril, perindopril, ramipril, spirapril a trandolapril. IPP = blokátory protonové pumpy: tlumí aktivní transport vodíkových iontů (H+, protonů) do žaludeční šťávy, a tím snižují tvorbu kyseliny chlorovodíkové, používají se jako antiulcerózní léky při peptickém vředu, např. omeprazol a pantoprazol. ACHEI = blokátory acetylcholinesterázy: látky různé chemické struktury blokující acetylcholinesterázu, které zvyšují účinek acetylcholinu na synapsích, patří sem některá parasympatomimetika, organofosfáty i léky pro léčbu demence (selhání cholinergního systému v CNS = centrálním nervovém systému je považováno za významný patogenetický mechanismus demence), např. donepezil, rivastigmin, takrin, metrifonát, galantamin a huperzin A.. >> detail
osoba, která podává komentáře: vykládá a objasňuje události či texty a často je i kriticky hodnotí, v žurnalistice novinář, který komentuje a hodnotí nějaký jev, projev apod.. >> detail