Nově přidaná cizí slova

nevhodné zasahování do kontaktu mezi lidmi a překračování běžných společenských hranic, kdy člověk nerespektuje soukromí nebo osobní prostor druhých a svým jednáním je činí nepříjemnými. >> detail

Latinské podstatné jméno ženského rodu od slovesa affirmare, označuje výslovné potvrzení nebo prohlášení, jímž mluvčí něco pevně stvrzuje a může tím druhého i ujistit.;V logice se užívá pro kladnou afirmaci, tedy výrok, který určitou vlastnost nebo vztah přisuzuje subjektu, na rozdíl od negace.. >> detail

V anatomii a medicíně přídavné označení pro jevy a struktury vztahující se k aortě neboli srdečnici, tedy k hlavní tepně vedoucí krev ze srdce, například při popisu její chlopně, úseku cévy nebo souvisejících poruch.. >> detail

Latinské přídavné jméno od luxare, používané hlavně v medicínské latině pro stav, kdy je kloub vychýlen mimo své běžné postavení, tedy je vykloubený nebo vymknutý. Při částečném vykloubení se může uvádět také subluxatus.. >> detail

Druh dřevěného opevnění, kdy se do půdy v jedné linii zasazují těsně k sobě kůly nebo klády, často se zaostřeným vrcholem, aby vznikla souvislá obranná překážka například kolem sídla či vojenského ležení.;V biologii, zejména v botanice, protáhlá buňka listového pletiva uspořádaná do „plotu“ v palisádovém parenchymu, obvykle bohatá na chloroplasty a podílející se na fotosyntéze.. >> detail

Anatomický a lékařský termín odvozený z lat. vesica a rectum, který se používá pro popis útvarů nebo vztahů souvisejících současně s močovým měchýřem a konečníkem, typicky v oblasti pánve (například při popisu prostoru či vazivových struktur mezi těmito orgány).. >> detail

Porucha nervového řízení pohybů, při níž dochází k mimovolním stahům a nechtěným pohybům svalů v oblasti úst a čelistí, typicky při mluvení či žvýkání, což může vyústit v nepřirozené postavení nebo vychýlení dolní čelisti či jazyka.. >> detail

výraz, jehož znění úmyslně připomíná reálný zvuk daného jevu či hlasu, o němž mluví, tedy zvukomalebné pojmenování používané často v mluvené řeči i komiksech například „bác“ nebo „haf“. >> detail

V psychologii a psychiatrii označení pro člověka, jehož osobnost se stále pohybuje v rámci širší normy, ale některé rysy jsou výrazněji zvýrazněné a mohou působit mírně nevyrovnaně nebo neharmonicky. Typicky se to projevuje odlišnou intenzitou citových reakcí a někdy i drobnými potížemi v sociálním přizpůsobení. Nejde o poruchu osobnosti, spíše o krajní variantu temperamentu, která se může nápadněji projevit zejména v náročných nebo stresových situacích.. >> detail

Psychologické zkreslení, kdy nám sympatický první dojem z určité osoby nebo skupiny „přelije“ pozitivní hodnocení i na další jejich vlastnosti, takže je posuzujeme celkově příznivěji, než by odpovídalo skutečnosti. V praxi se to může projevit třeba při výběru zaměstnanců nebo při hodnocení výkonu, protože jednorázová přízeň zastíní slabší stránky.. >> detail