(divadlo, film) připravený a zrežírovaný výkon nebo výjev, který je uveden na scéně či před kamerou podle předem dané podoby, tedy ne improvizovaný;(obecně) záměrně naaranžovaný či fingovaný tak, aby vyvolával dojem přirozené nebo skutečné události, například u fotografií nebo mediálních příběhů. >> detail
Vaskulopatie, označení pro postižení cév odvozené z l. vasculum. Jde o situaci, kdy je cévní stěna strukturálně nebo funkčně narušená, a proto má organismus zvýšenou tendenci ke krvácení, často i bez toho, aby byla hlavní příčina v poruše krevního srážení.. >> detail
Odvozeno z ř. horizein (ohraničovat, vymezovat). Popisuje orientaci rovnoběžnou s horizontem, tedy vodorovnou polohu nebo směr, například u přímky, plochy či anatomické roviny.. >> detail
Lékařský termín pro bakterémii vyvolanou enterokoky, tedy stav, kdy se bakterie rodu Enterococcus prokážou v krevním řečišti. Jde o situaci, která může doprovázet závažnější infekci a někdy přerůst až v sepsi. Pojmenování se odvozuje z ř. enteron (střevo) a ř. haima (krev).. >> detail
Způsob, jak ovlivňovat a usměrňovat lidské chování prostřednictvím vnějších následků, kdy se žádoucí jednání posiluje odměnami a nežádoucí se omezuje sankcemi. Tento přístup navazuje na behaviorismus a principy operantního podmiňování, takže klade důraz hlavně na pozorovatelné projevy a to, co po nich následuje.. >> detail
entis (l. immunis odolný, l. competere být mocen) označuje imunokompetentní stav, kdy buňka nebo organismus má zachované a funkční imunitní mechanismy a po setkání s konkrétním antigenem umí spustit specifickou imunitní odpověď, často u T nebo B lymfocyt.. >> detail
Amfoterní elektrolyt, jehož chování se řídí kyselostí prostředí. V závislosti na pH může působit jako kyselina i jako zásada, protože umí proton nejen uvolnit, ale také přijmout, a tím mění svůj náboj.. >> detail
V medicíně se tímto pojmem označuje stav, kdy je narušena pravidelná rytmická činnost určitého orgánu, nejčastěji se tím myslí odchylky srdečního rytmu, tedy nepravidelné, zrychlené nebo zpomalené stahy, které lze posuzovat například pomocí EKG.. >> detail
V církevním prostředí se tím označuje klášterní sídlo a komunita řeholních kanovníků, typicky například u premonstrátů. Jde o konvent fungující při kostele, jehož členové žijí společně podle řehole sv. Augustina a kromě společné modlitby se často věnují i duchovní správě v okolí.. >> detail
Výraz má původ v řeckých slovech osteon (kost) a plastike (tvarování). V medicíně označuje rekonstrukční chirurgický výkon, při němž se vzniklý defekt kosti vyplní nebo se poškozená část nahradí náhradním materiálem, typicky ve formě implantátu, aby se obnovil tvar a funkční pevnost postiženého místa. Používá se například v ortopedii nebo v obličejové a čelistní chirurgii.. >> detail