Obecně označuje stav, kdy člověk není pro danou činnost dostatečně způsobilý, tedy chybí mu potřebná schopnost nebo kompetence k jejímu řádnému vykonávání.;V právním a správním kontextu jde o situaci, kdy je výkon určité role nebo přístup k ní nepřípustný, například proto, že nejsou splněny stanovené podmínky nebo existuje neslučitelnost. Může se tím myslet i vyloučení z veřejné funkce, ztráta mandátu nebo nemožnost funkci vůbec nabýt.. >> detail
Fyzikální veličina popisující, jaký magnetický stav daný materiál zaujímá, tedy nakolik jsou v něm uspořádány a vychýleny magnetické momenty částic nebo domén. Lze ji chápat jako míru zmagnetování látky, která se může měnit podle působení vnějšího magnetického pole i dalších podmínek, například teploty.. >> detail
Hodnocení objektu nebo dění, které je vychýlené k jednomu okraji hodnoticí škály a ponechává jen malý prostor pro neutrální či vyvážený pohled, často provázené silnou jistotou a malou mírou nuancí.. >> detail
děj, při němž se jeden celek nebo směr postupně rozděluje na další části a vytváří se síť či struktura s více větvemi, typicky u stromů, toků nebo technických rozvodů;v biologii a medicíně označení pro to, jak se orgány či útvary dělí do jemnějších větví, například cévní nebo nervové větvení;přeneseně také následné dopady a související důsledky, které se z jedné příčiny postupně rozvíjejí do více směrů. >> detail
Odborný lékařský pojem s původem v řec. neuron, nerv, a lysis, uvolnění. Označuje výkon, při kterém chirurg nerv vypreparuje a zbaví ho vazivových adhezí vzniklých při hojení, aby se zlepšilo jeho funkční vedení a zmírnily obtíže. V širším významu se tímto slovem popisuje také poškození nervu, které může vyústit v jeho rozpad nebo zánik části nervové tkáně.. >> detail
Chirurgický termín pro anastomózu, tedy uměle vytvořené spojení mezi jícnem a žaludkem. V praxi jde o operační zajištění návaznosti horní části trávicí trubice, často při rekonstrukčních výkonech po odstranění či poškození části jícnu, přičemž název vychází z řeckých kořenů označujících jícen a žaludek.. >> detail
Lékařský pojem z urologie pro stav, kdy je močová trubice neprůchodná nebo výrazně zablokovaná, takže moč nemůže normálně odtékat. Překážku může tvořit například otok při zánětu, jizevnaté zúžení po poranění nebo uvíznutý kamének, což může vyústit až v retenci moči a bolestivé močení.. >> detail
V literatuře označení pro typ románu či vyprávění, v němž protagonista prochází cestou zrání a vnitřní proměny. Hledá vlastní identitu, setkává se s novým poznáním nebo duchovní zkušeností a postupně mění své hodnoty i způsob života, takže text mívá blízko k vývojovému a výchovnému románu.;V oblasti rituálů a náboženských či esoterických tradic jde o obřad zasvěcení, který člověka uvádí do nové role nebo do uzavřeného společenství. Často se pojí se zkouškami, předáním specifického učení a symbolikou přechodu, například motivem symbolické smrti a znovuzrození, a může být chápán jako krok k hlubšímu duchovnímu poznání.. >> detail
Medicínský výraz řeckého původu. V hematologii označuje laboratorní a mikroskopické zhodnocení kostní dřeně, při němž se popíše a orientačně vyčíslí zastoupení buněk jednotlivých krvetvorných linií a jejich zralost. V zobrazovacích metodách může jít o vyšetření páteřního kanálu po intratekálním podání kontrastní látky do subarachnoideálního prostoru, které pomáhá odhalit zúžení, blokády nebo útlak míchy a nervových kořenů.. >> detail