Jde o ochotu spolupracovat a udělat něco pro druhé bez toho, aby člověk čekal odměnu nebo protislužbu. Tento postoj je nezbytný pro stabilní společnost, dobré mezilidské vztahy i pro zdravou hodnotovou orientaci, patří k základním lidským kompetencím a k jádru mravnosti. Proto má být samozřejmou součástí profesionálního jednání, zvlášť u pedagogů, manažerů a dalších odborníků. Zdrojem takového jednání je vnitřní potřeba jednat ve prospěch druhého. Neschopnost spolupráce zároveň přispívá k nefunkčnosti rodin, ekonomických i politických systémů a ke vzniku konfliktů – a může být i jejich důsledkem. Přednost má hledání konsensu (shody a souladu), nikoli jen kompromisu, tedy dohody založené na vzájemných ústupcích. Jako morálně-sociální kompetence podporuje humanizaci a demokratizaci, včetně oblasti vzdělávání, a je znakem žádoucí kultury života. Měla by se rozvíjet společně s odpovídajícím odborným vzděláním a profesní způsobilostí.. >> detail
zdětinšťování, zacházení s dospělým člověkem tak, jako by byl dítě. Také situačně vyvolaný regres (pokles), kdy se dospělý dočasně vrací k dětským způsobům prožívání a chování.. >> detail
Psychodiagnostický test inteligence používaný v USA, v roce 1916 jej na Stanfordské univerzitě přepracoval a pro americké podmínky upravil psycholog Lewis Terman (1877–1956) na základě původního francouzského testu Alfreda Bineta a Théodora Simona. Slouží k měření a hodnocení intelektových schopností.. >> detail