V obecném smyslu označuje nejzazší část nebo okraj, tedy místo, kde něco končí, případně krajní bod podobný pólu.;V anatomii jde o koncový úsek tělesné struktury, typicky kosti nebo orgánu, který se v názvosloví upřesňuje přívlastkem podle polohy či vztahu k okolí, například acromialis a sternalis u klíční kosti nebo superior či inferior u některých orgánů. V praxi tím často míníme jeden ze dvou protilehlých konců, někdy chápaný i jako polus.. >> detail
Tradiční citát spojený s příběhem Galilea, který vyjadřuje myšlenku, že Země se skutečně pohybuje a otáčí, i když byl tehdejšími autoritami donucen své závěry veřejně odvolat.;Přeneseně se tím říká, že realita a pravdivý stav věcí zůstává stejný bez ohledu na nátlak, zákaz nebo hlasité popírání ze strany mocných či většiny.. >> detail
Latinsky označovaný ohlávkový obvaz určený k fixaci dolní čelisti a brady, používaný například jako podpůrný převaz při poranění v oblasti čelistí nebo po některých zákrocích k omezení pohybu.. >> detail
V psychiatrii šlo o dříve užívané označení dezorganizované formy schizofrenie. Pojmenování se odvozuje z ř. hebe ve smyslu mládí a z ř. fren vztahovaného k mysli. Typické je nezralé, pubertálně působící jednání, často s nevhodnými emocemi a roztříštěným myšlením, přičemž obtíže se mohou rozvíjet už v dospívání nebo na začátku dospělosti. V novějších diagnostických systémech se od těchto podtypů spíše upouští.. >> detail
Odkazuje na stejné heslo psané jako jedno slovo, kde najdete podrobnější vysvětlení této pohybové praxe propojující taneční prvky s jógovými technikami.. >> detail
Přírodní barvicí látka získávaná z rostlin, která obvykle dává vlasům či kůži teplý červenohnědý až rezavý odstín a tradičně se používá i k dočasnému zdobení (například při rituálech nebo slavnostech).. >> detail
Jazykovědný obor, který se zabývá tím, jak v jazyce vznikají nová slova. Popisuje hlavní slovotvorné mechanismy, například odvozování pomocí předpon a přípon nebo skládání, a zkoumá jejich pravidelnost i míru produktivity v konkrétním jazyce.. >> detail
Znovu provedené diagnostické posouzení, při němž se znovu vyšetřuje tentýž zdravotní stav nebo jiný již dříve řešený problém, aby se ověřil původní závěr, upřesnila příčina a případně upravil další postup. Často se využívá po změně příznaků, při nejasném výsledku nebo k vyloučení přehlédnuté poruchy.. >> detail