Nově přidaná cizí slova

Rozštipování je myslivecký výraz užívaný u koroptví pro období a děj, při němž se na přelomu zimy a jara rozpadají zimní hejnka, tvoří se hnízdní páry a následuje páření. V myslivecké mluvě se používá jako souběžné označení k výrazu párkování. U koroptve polní jde o důležitou fázi ročního cyklu, která obvykle přichází na přelomu února a března a souvisí s vytvářením stálých párů, obhajobou teritoria a přípravou na hnízdění. V běžné neutrální češtině by se místo tohoto slova spíše řeklo, že se koroptve párují, rozdělují z hejnek do párů nebo vstupují do doby rozmnožování.. >> detail

Párkování je myslivecký výraz pro rozmnožovací chování koroptví, při němž se kohoutek a slepička spojují v pár a dochází k jejich pojímání. V myslivecké mluvě se užívá také souběžné označení rozštipování. Jde o období na konci zimy a na začátku jara, kdy se koroptve párují, vytvářejí stálé dvojice a připravují se na hnízdění a snášení vajec. Výraz patří do tradiční myslivecké terminologie pro koroptev polní a v běžné neutrální češtině se místo něj obvykle použije prostší vyjádření, že se koroptve páří nebo tvoří páry.. >> detail

(lat.) Nerost tvořený oxidem arzenitým, který se může vyskytovat jako součást ložisek s obsahem arzenu, typicky v oxidovaných zónách rudních žil, a je pro člověka silně toxický.. >> detail

nebojová civilní osoba, často žena, která se s žoldnéřským vojskem přesouvala na tažení a v ležení nebo u jednotek nabízela vojákům ke koupi zásoby a drobné potřeby, typicky něco k jídlu a pití;obrazně se tak říká ženě, která je neustále k dispozici na různé práce a zařizování a zastane, co je zrovna potřeba. >> detail

Označení pro miminko či malé dítě, které je neklidné a podrážděné, snadno se rozpláče a bývá obtížně utišitelné, často kvůli nepohodlí, únavě nebo hladu.. >> detail

Jestřábec je zoologické označení pro rod dravých ptáků rodu Butastur z čeledi jestřábovitých. Do tohoto rodu se řadí čtyři druhy, například jestřábec východní, bělooký, světlebřichý a sarančí. Jde o menší až středně velké dravce rozšířené hlavně v Asii a Africe. V češtině se slovo používá především v ornitologickém a zoologickém kontextu jako rodové jméno, nikoli jako běžné obecné označení domácího nebo evropského dravce.. >> detail

Pouška je myslivecký výraz pro červený, lysý, bradavičnatý a silně prokrvený kožní útvar nad okem nebo v okolí oka u některých druhů pernaté zvěře, zejména u tetřevovitých ptáků a bažantů. Jde o vedlejší pohlavní znak kohoutů, který bývá nápadný hlavně v době toku, kdy poušky natékají a ještě více vystupují. U tetřeva jsou velmi výrazné nad očima, u bažanta se uvádějí spíše kolem očí. V běžné češtině nejde o obecně známé slovo, patří hlavně do myslivecké mluvy a odbornějšího popisu ptáků.. >> detail

Tatrč je myslivecký výraz pro ocas některých druhů pernaté zvěře, zejména tetřeva, krocana a dropa. Označuje ocasní část s rýdovacími pery, která se při toku nebo předvádění může rozevírat; rozevřený tatrč se u tetřeva, dropa a krocana nazývá vějíř. Ve starším nebo širším užití se slovo vztahovalo i na tetřívka, v dnešní myslivecké mluvě se však u tetřívka častěji rozlišuje lyra. Jde o úzce oborový termín používaný hlavně v myslivosti a při popisu hrabavé pernaté zvěře.. >> detail

V bahá’í víře se tímto arabským výrazem ve smyslu „pramen“ nebo „zřídlo“ označují Manifestace Boha, tedy výjimeční duchovní učitelé, skrze něž se lidstvu zjevuje Boží poselství. Patří sem například Bahá’u’lláh, Báb či Ježíš a další zakladatelé velkých náboženských tradic. V tomto pojetí vystupují jako nositelé Progresivního zjevení, kdy se zjevení v různých dobách postupně doplňuje a reaguje na potřeby dané společnosti.. >> detail

(lat.) označení pro vysokomolekulární bílkovinnou složku enzymu, tedy jeho proteinový „nosný“ díl, který se podílí na tvaru a funkční specificitě a bývá odlišován od nebílkovinných přidružených látek, jako je kofaktor. >> detail