Organismus, který vyhledává dobře osvětlená místa a prospívá při vyšší intenzitě světla, typicky se mu daří na slunných stanovištích a na nedostatek světla reaguje hůře než stínomilné druhy.. >> detail
majetek pořízený společným jednáním více osob, například koupí nebo jiným nabytím do společného vlastnictví, jak se s tím setkáváme v právní praxi. >> detail
Aplikace tekutiny po kapkách do vybraného tělesného prostoru tak, aby působila hlavně místně, typicky podání léčivého roztoku do dýchacích cest či jiné sliznice. Obvykle se provádí kapátkem nebo podobnou pomůckou pro přesné dávkování.. >> detail
V lékařství se tím myslí mikropatologie, tedy zkoumání nemocných změn tkání a buněk v mikroskopickém měřítku. Jde o hodnocení toho, jak se struktura tkání mění při chorobě, často na histologických řezech a po různých barvicích postupech, aby bylo možné lépe stanovit diagnózu a porozumět průběhu onemocnění.. >> detail
V botanice označení pro kopřivu, tedy žahavou bylinu, která při dotyku díky žahavým chloupkům často vyvolává pálení a zarudnutí, v praxi se používá i jako užitková a léčivá rostlina.;V medicíně, zejména v dermatologii, se tím může myslet kopřivkový pupen, přechodná kožní eflorescence typu pomphus. Jde o spíše plošně vyvýšený projev vzniklý rychlým, převážně nezánětlivým prosáknutím koria, typické je svědění a výrazná prchavost, často souvisí s uvolněním histaminu například při alergické reakci.. >> detail
Lékařský termín pro typ kýly, při němž je ve výhřezu přítomna jak část střeva, tak i předstěra (omentum). Název vychází z řeckých označení pro střevo a předstěru. Jde o variantu břišní kýly, u níž hrozí i uskřinutí obsahu.. >> detail
azotémie, pojem odvozený z fr. azote ve významu dusík a z řec. haima krev. Označuje zvýšené množství dusíkatých zplodin v krvi, typicky především močoviny a často i kreatininu. Nejčastěji jde o laboratorní projev toho, že se tyto látky nedostatečně vylučují močí, například při poruše funkce ledvin, sníženém prokrvení ledvin nebo při překážce v močových cestách.. >> detail
V medicínské latině podstatné jméno středního rodu pro keloidní jizvu, jde o nadměrné zmnožení vaziva při hojení, které vytváří tuhou vyvýšenou jizevnatou tkáň, často se šíří i mimo hranice původního poranění a někdy svědí nebo bolí, svým vzhledem může připomínat klepeto raka, název se vykládá z řec. chele, klepeto.. >> detail
Chronické opotřebení a degenerativní přestavba meziobratlových plotének a okolních částí páteře, při níž ploténky postupně ztrácejí pružnost a na okrajích obratlů vznikají kostní nárůstky (osteofyty). Tyto změny mohou omezovat hybnost a někdy vést k bolesti, ztuhlosti nebo dráždění nervů.. >> detail