Nově přidaná cizí slova

Týkající se pobočky či jiné podřízené organizační složky, která navazuje na mateřskou firmu nebo instituci a obvykle má omezené pravomoci oproti centrálě.;V církevní správě označuje kostel nebo místní duchovní pracoviště přičleněné k hlavní farnosti, které je řízeno z jejího centra a nemá plnou samostatnost.. >> detail

žák nebo student, který se učí účinně, dobře si osvojuje probíranou látku a ve studiu obvykle dosahuje velmi dobrých výsledků. >> detail

Označení nebo jméno, které svým zněním či významem trefně vystihuje vlastnosti, vzhled nebo společenskou roli toho, kdo je takto nazván, často jde o tzv. mluvící jméno známé i z literatury.. >> detail

Gynekologický termín pro optické vyšetření pochvy a děložního hrdla prováděné kolposkopem, tedy přístrojem, který umožňuje sliznici prohlížet ve zvětšení a lépe rozlišit podezřelé změny. Pojmenování vychází z řeckých výrazů kolpos (pochva) a skopein (pozorovat).. >> detail

Výraz je odvozen z latinského figere ve smyslu přichytit napevno nebo přibít. Označuje toho, kdo něco upevňuje, případně pomůcku či prvek sloužící k pevnému zajištění předmětu na místě, například nějaký typ svorky nebo fixačního zařízení.. >> detail

Psychická diagnóza ze skupiny úzkostných poruch, pro kterou je typická dlouhodobě přítomná a obtížně ovladatelná úzkost a nadměrné obavy z běžných situací, často doprovázené vnitřním napětím, neklidem a tělesnými projevy.. >> detail

Sexuologicky popisovaná preference, při níž se sexuální vzrušení nebo zesílení silného právě prožívaného afektu vyvolává či umocňuje prostřednictvím společensky tabuizované, hrubé a obscénní slovní komunikace. Klíčovým podnětem jsou samotná slova a jejich „zakázaný“ či ponižující charakter, často v rámci intimního rozhovoru.. >> detail

Označení odvozené z latinského dissecare pro chirurgický nebo anatomický nástroj používaný při disekci, tedy při postupném uvolňování a oddělování tkání a dalších struktur při preparaci v průběhu výkonu nebo při pitvě.. >> detail

V medicíně se tím popisuje člověk nebo stav se zvýšenou nervosvalovou dráždivostí, kdy mají svaly sklon k náhlému stažení, křečím a přetrvávajícímu zvýšenému napětí, někdy i při nerovnováze minerálů, například vápníku nebo hořčíku.. >> detail

V embryologii přídavné označení odvozené z řeckých slov chorde a mesoderma, které se používá pro struktury či tkáně související současně s chordou, tedy chorda dorsalis, a s mezodermem. Nejčastěji se tím míní osový mezoderm podílející se na vzniku chordy a na řízení vývoje okolních zárodečných oblastí.. >> detail