Nově přidaná cizí slova

označení pro člověka, který jedná nevyrovnaně a impulzivně, často bez rozmyslu spěchá do věcí a působí dojmem, že mu chybí klid a soudnost. >> detail

Označení pro myšlenku všeobecného, téměř celosvětového procitnutí lidí, které má vyústit v mravní obrat a společnou snahu napravovat nedostatky společnosti, jak o tom uvažoval Komenský ve své pansofické koncepci.. >> detail

Vzácné, zpravidla dědičně podmíněné degenerativní onemocnění oka, při němž dochází k postupné atrofii a zániku cévnatky (choroidea) a často i k následnému poškození navazujících struktur sítnice. Klinicky se to projevuje pozvolným zhoršováním vidění, typicky nejprve šeroslepostí a postupnou ztrátou periferního vidění. V praxi se často popisuje X‑vázaná recesivní dědičnost, takže těžší průběh mívají muži.. >> detail

Vztahující se k úrovním vědomí, které jdou nad rámec běžné mysli a rozumového myšlení, tedy k duchovnímu prožívání a proměně člověka, například k jeho vnitřnímu zrání a osobnostnímu růstu. V filozofii a spiritualitě se tím často míní nadmyslová intuice či mystická zkušenost, jež má člověka vést k hlubšímu poznání sebe i reality.. >> detail

Sociální psychologický jev, kdy člověk přebírá postoje, volby a chování převládající ve skupině, protože se chce přizpůsobit, nezůstat sám nebo hledá pocit jistoty, často i bez vlastního ověření či kritického zvažování. Tento sklon může posilovat konformitu, módní vlny a někdy i iracionální kolektivní rozhodování například v politice nebo na trzích.;V etologii přirozená tendence zvířat držet se pohromadě a řídit se pohybem a reakcemi ostatních jedinců ve stádě nebo hejnu, což obvykle zvyšuje bezpečí a zlepšuje orientaci při hledání potravy nebo při úniku před predátory.. >> detail

Pojmenování je odvozeno od výrazu allantois, tedy jednoho z plodových obalů. V praxi jde o alantoin, látku vznikající při metabolickém rozkladu kyseliny močové, u mnoha živočichů například působením enzymu urikázy, a často využívanou i v prostředcích pro zklidnění a podporu regenerace kůže.. >> detail

V medicíně tento výraz označuje luxaci neboli vykloubení, kdy se kloubní plochy úplně oddělí a kost se ocitne mimo svou přirozenou polohu v kloubu. Nejčastěji vzniká po úrazu nebo při nedostatečné stabilitě vazů a bývá spojená s výraznou bolestí a omezením hybnosti. Termín Luxatio habitualis se používá pro stav, kdy se vykloubení opakovaně vrací ve stejném kloubu, často po dřívějším poranění. Označení Luxatio pathologica popisuje luxaci vznikající v kloubu, který je už předem změněný chorobou, například zánětem nebo degenerativním postižením. Pro částečné vychýlení se naopak užívá pojem subluxace.. >> detail

Schistocélie je vrozená vývojová vada, při které se během vývoje plodu správně neuzavře břišní stěna a vzniká štěrbina nebo otevřený defekt v oblasti břicha, někdy s rizikem vyhřeznutí břišních orgánů. Označení má původ v řečtině a odkazuje na rozštěpení.. >> detail

(geol.) označení pro tmavě zbarvenou výlevnou magmatickou horninu bazaltového charakteru, v níž převažují plagioklasy a pyroxeny a která bývá často druhotně přeměněná.. >> detail

Gynekologický operační výkon, při němž se dno dělohy mimo pobřišnici pevně přichytí k břišní stěně, aby se děloha stabilizovala a zlepšila se její poloha, například při sestupu. Pojmenování je odvozeno z řeckého exo a z kořenů vztahujících se k děloze a k fixaci.. >> detail