dovednost a schopnost propojovat informace mezi různými smyslovými modalitami a pružně mezi nimi přecházet, například převádět a integrovati sluchové podněty s podněty z jiné oblasti, typicky zrakové – tedy spojovat to, co slyšíme, s tím, co současně vidíme. >> detail
Jde o rostlinu, zpravidla dřevinu, jejíž obnovovací pupeny jsou umístěny více než 30 cm nad povrchem půdy a jsou tak (např. krycími šupinami) chráněny před mrazem. Patří sem například stromy – makrofanerofyty, keře – manofanerofyty, a také liány.. >> detail
Betareceptor je druh adrenergního receptoru. Rozlišují se tři typy: beta 1, beta 2 a beta 3. Aktivace receptoru beta 1 vede například ke zvýšení síly i frekvence srdečních stahů, stimulace beta 2 způsobuje rozšíření průdušek a stimulace beta 3 na tukových buňkách podporuje lipolýzu (štěpení tuků). Na receptory beta 1 a beta 2 působí např. adrenalin, zatímco u beta 3 receptoru má větší význam aktivita (tonus) adrenergních sympatických nervů. V klinické praxi se u některých onemocnění používají léčiva, která betareceptory ovlivňují: látky receptor stimulující se nazývají betamimetika, látky s tlumivým účinkem jsou betablokátory. Někdy je nutné volit přípravky selektivní, tedy převážně působící jen na určitý podtyp receptoru. Inhibice beta 1 se využívá například při vysokém krevním tlaku a při zrychlené srdeční činnosti, naopak stimulace beta 2 se uplatňuje u astmatu a také v porodnictví. Podání neselektivních léků může být rizikové: v prvním případě mohou u vnímavých osob vyvolat astmatické potíže, ve druhém případě by naopak mohlo dojít ke zvýšení krevního tlaku a k poruchám srdeční činnosti. Stimulace beta 3 by mohla mít perspektivu v terapii obezity. Srov. alfareceptor.. >> detail