Takotsubo syndrom je akutní onemocnění srdce s obvykle přechodnou poruchou stažlivosti srdečního svalu, zejména levé komory. Označuje se také jako stresová kardiomyopatie nebo syndrom zlomeného srdce. Často následuje po silné emoční či tělesné zátěži, například úmrtí blízkého člověka, operaci nebo závažné nemoci, někdy však nemá zjevný spouštěč. Na vzniku se patrně významně podílí působení stresových hormonů, zejména katecholaminů. Postihuje především ženy po menopauze. Projevuje se bolestí na hrudi, dušností, změnami EKG a zvýšením srdečních biomarkerů, takže může napodobovat infarkt myokardu. Poruchu však nevysvětluje uzávěr jedné věnčité tepny a může se objevit i při současné ischemické chorobě srdeční. Diagnóza vyžaduje odborné vyšetření včetně zobrazení srdce a věnčitých tepen. Srdeční funkce se často upraví během několika týdnů, stav však může způsobit srdeční selhání, závažné arytmie či šok a může se opakovat. Vyžaduje neodkladnou lékařskou péči. Název pochází z japonského označení nádoby k lovu chobotnic, kterou připomíná tvar levé komory při typickém vyklenutí jejího hrotu.. >> detail
Neúmyslné pomočení nebo únik moči v průběhu dne u člověka v bdělém stavu, nejčastěji popisované u dětí, u nichž se už očekává kontrola nad močením. Někdy souvisí s funkční poruchou močového měchýře, infekcí močových cest nebo psychickou zátěží.. >> detail
V medicíně a farmacii jde o oblast farmakologie, která se zabývá volbou vhodné dávky léčiv a nastavením způsobu jejich podávání. Název je odvozen od řeckého slova dosis, tedy dávka. Sleduje vztah mezi velikostí dávky a léčebným i nežádoucím účinkem a popisuje, kdy je potřeba dávkování upravit podle individuálních vlastností pacienta.. >> detail
(ř. leichen lišej, l. facere tvořit) Dermatologické označení pro kožní změnu, při níž kůže postupně ztlušťuje, je drsnější a mívá výrazněji patrné kožní rýhy. Vzniká hlavně následkem dlouhodobého mechanického dráždění, typicky opakovaným třením nebo škrábáním při přetrvávajícím svědění, například u chronických ekzematických stavů, a často se pojí i se změnou zbarvení kůže.. >> detail
V učebnicích se někdy používá zjednodušené funkční členění mozku na několik na sebe „navrstvených“ systémů, které se v průběhu evoluce postupně doplňovaly. Nejhlouběji leží mozkový kmen, propojený s míchou, který automaticky udržuje základní životní procesy jako dýchání, srdeční činnost a regulaci spánku a bdění, patří sem například pons a další jádra zajišťující reflexní reakce. Nad ním se popisuje limbický systém, jenž se podílí na emocích, motivaci, učení a ukládání vzpomínek, často se uvádí hippokampus a hypotalamus jako důležité uzly těchto okruhů. Nejvíce „na povrchu“ je mozková kůra včetně čelních oblastí, která umožňuje vědomé rozhodování, plánování, práci s informacemi, abstraktní uvažování a jemnou kontrolu pohybu, spolupráci mezi polokoulemi zprostředkovává corpus callosum. Takové členění je užitečné pro výuku, ale v moderní neurovědě se bere jako orientační, protože většina funkcí vzniká v propojených sítích, které se částečně překrývají.. >> detail
PO ve školství znamená podpůrná opatření, tedy cílené úpravy a formy pomoci při vzdělávání určené žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami, aby měli rovnější podmínky pro učení a hodnocení, například díky individualizaci výuky nebo využití vhodných pomůcek či podpory další osoby.. >> detail
Latinské přídavné jméno odvozené z in (zápor) a cruor (krev), vyjadřuje, že něco je bez krve nebo probíhá bez krvácení, například výkon či poranění, které nezpůsobuje viditelnou ztrátu krve.. >> detail