Geografie a geologie: rozsáhlejší vyvýšené území s poměrně plochým povrchem, často vzniklé dlouhodobou erozí nebo sopečnou činností.;Běžné užití a gastronomie: větší servírovací tác, na který se klade více porcí nebo nádobí a který se používá při obsluze u stolu.;Přeneseně ve vývoji procesů: období, kdy se změny téměř zastaví a výsledek se delší dobu drží na podobné úrovni, případně kdy po předchozím růstu nastane útlum a pozvolné odeznívání.. >> detail
Reninismus je stav charakterizovaný nadměrnou produkcí reninu, přičemž název vychází z lat. ren označující ledvinu. Nejčastěji souvisí s nádorovým ložiskem vycházejícím z buněk juxtaglomerulárního aparátu a vede k výrazné aktivaci renin‑angiotensin‑aldosteronového systému, což se může projevit například rozvojem hypertenze.. >> detail
V botanice a mykologii jde o sporu, která se nevyvíjí uvnitř sporangia, ale vzniká vně něj, často na povrchu sporonosné buňky nebo útvaru. Původ názvu se odvozuje z ř. exo ve smyslu mimo a z ř. spora a v praxi se tento pojem dává do protikladu k endosporám, které jsou uzavřené ve sporangiu.. >> detail
Latinské substantivum rodu mužského, které v obecném smyslu znamená vak, pytel nebo malý váček.;V lékařské anatomii se tímto výrazem označují různě velké vakovité dutiny či vychlípeniny, často vystlané epitelem a sloužící jako zásobní prostor pro tekutinu nebo plyn. Příkladem je Saccus conjunctivae, tedy spojivkový vak mezi víčkem a očním bulbem, nebo Saccus lacrimalis, slzný vak, v němž se slzy shromažďují před odvodem do ductus nasolacrimalis. V oblasti žaludku se termín Saccus cardiacus používá pro klenutou horní část žaludku, kde se běžně hromadí plyn a vytváří tzv. žaludeční bublinu, uváděnou také jako fornix.. >> detail
(od l. ventriculus, tedy žaludek nebo komora) přídavné jméno užívané v anatomii a medicíně pro struktury nebo děje, které se vztahují ke komorám, typicky srdečním či mozkovým, případně k oblasti žaludku.. >> detail
V lékařství, hlavně v očním lékařství, jde o označení pro stav, kdy se neuplatňuje astigmatická vada, protože zakřivení rohovky a optických částí oka vede k tomu, že se světelné paprsky sbíhají do jednoho ohniska a obraz není typicky „roztažený“ či deformovaný jako u astigmatismu. Termín má původ v řečtině a někdy se používá i ve smyslu vidění zbaveného této vady díky vhodné korekci.;V technické optice a ve fotografii se tím myslí optická soustava navržená tak, aby netrpěla astigmatickou aberací, takže zachovává dobrou ostrost nejen ve středu, ale i v okrajových částech zorného pole.. >> detail
Směr ve fyziologii, jehož označení je odvozeno z latinského nervus, vyzdvihuje nervovou soustavu jako klíčový řídicí a koordinační mechanismus organismu. Podle tohoto pojetí jsou činnosti jednotlivých orgánů v těle při životních dějích primárně usměrňovány nervovými signály a jejich vzájemná souhra se vysvětluje především nervovou regulací, často v protikladu k důrazu na regulaci látkovou.. >> detail
V anatomii jde o kruhově uspořádaný uzavírací sval, který se stahem stáhne a dočasně uzavírá otvor nebo zúžené místo v dutém orgánu, takže řídí průchod obsahu, například v trávicí či močové soustavě. Při jeho oslabení se mohou objevit potíže jako mimovolný únik nebo návrat obsahu opačným směrem.. >> detail
Anatomický termín odvozený z lat. bis a caput. Označuje něco, co náleží k dvojhlavému svalu nebo s ním úzce souvisí, typicky se používá u popisu bicepsu, jeho šlachy či místa úponu.. >> detail