Poměrně mladý vědní obor a vysokoškolská specializace, která zkoumá lidský pohyb – hrubou i jemnou motoriku, pohybové schopnosti a dovednosti, jejich vývoj, souvislosti s psychikou i odchylky a poruchy pohybu a možnosti jejich léčby.. >> detail
Francouzský lékař a psycholog, řazený mezi zakladatele sociální psychologie a zároveň mezi klasické teoretiky i praktické pozorovatele psychologie davu. V knize Psychologie davu (1897) tvrdil, že jedinec se v davu výrazně proměňuje: oslabuje se jeho racionální kontrola a snadno podléhá iracionalitě a primitivnějším projevům, které přirovnával až k mentální retardaci. Podle něj se v davu vytváří tzv. duše davu, daná působením sugesce, zvýšené sugestibility, psychické nákazy a anonymity jednotlivce. Chování i prožívání lidí se pak sjednocuje tak, že se jejich duševní úroveň navzájem vyrovnává.. >> detail
Bývá označován za „německého Pestalozziho“. Výrazně se zasloužil o prosazení jednotné elementární školy, o systematické vzdělávání učitelů a o posílení jejich profesní autority i sebevědomí. Jeho heslo znělo: „Být člověkem znamená být bojovníkem.“ Své pedagogické názory vždy opíral o praktickou realitu. Za cíl výchovy považoval autoaktivitu a samočinnost (Selbstätigkeit) ve službě pravdy, krásy a dobra, výchovu chápal jako příležitost a podnět k sebevýchově. Věřil v přirozeně stupňovitý vývoj dítěte a za základní zásadu výchovy pokládal soulad s přírodou. K jeho vyučovacím pravidlům patří: učit ve shodě s přírodou, vycházet ze stanoviska žáka a postupně jej vést dál, učit názorně, postupovat od lehčího k těžšímu, vyučovat elementárně, sledovat formální cíl (případně zároveň i materiální), respektovat individualitu žáků. Je považován za jednoho z předchůdců sociální pedagogiky.. >> detail
Kariérní směřování, které není pro uchazeče zcela vhodné kvůli nedostatkům ve vzdělání a kvalifikaci a také kvůli omezením v psychosomatických a osobnostních předpokladech.. >> detail
schopnost předem odhadovat či rozpoznat budoucí vývoj, jasné „vidění“ věcí a událostí na dálku (telegnoze), vnímání probíhající mimo běžné smysly. >> detail
poznávání a zlepšování vlastního procesu učení: zjišťování, jaké učební styly, metody, techniky a strategie člověk v různých situacích používá, a cílený rozvoj schopnosti a dovedností učit se efektivně. >> detail