Nově přidaná cizí slova

Ektofyt, tedy cizopasný organismus rostlinné povahy, který se drží na vnějším povrchu hostitele a získává z něj živiny. Typicky vytváří povlak či porost na povrchu těla a na rozdíl od vnitřních parazitů obvykle neprorůstá hluboko do tkání.. >> detail

V psychoanalýze jde o koncept označující vnitřní, převážně nevědomý sklon člověka směřovat k zániku a sebedestrukci, tedy k utlumení života a návratu k neživému stavu. Termín je spojován zejména se Sigmundem Freudem a často se popisuje jako protipól životních pudů.. >> detail

Vyjadřuje souvislost s metafyzikou a s jejím zkoumáním bytí, prvních principů a trvalé podstaty věcí, tedy s otázkami, které přesahují to, co lze ověřit běžnou zkušeností a smyslovým pozorováním.. >> detail

Sedací kost, zadně dolní část pánevní kosti, která nese sedací hrbol a při sezení se o ni opírá váha těla.. >> detail

umělecké uspořádání zvuků a rytmu vytvářené zpěvem nebo hrou na nástroje, obvykle určené k poslechu a vyjádření nálady či emocí. >> detail

(z lat. laevus a z řec. phobos) levofobie, tedy specifická fobie, při níž se objevuje nepřiměřený až patologický strach a úzkost vyvolaná věcmi či podněty umístěnými nalevo, často spojená s vyhýbavým chováním.. >> detail

Živočich, který se trvale nebo převážně zdržuje v různých dutinách, například v jeskyních či skalních štěrbinách, a je přizpůsoben životu v těchto skrytých prostorech často s omezeným přístupem světla.. >> detail

Latinské podstatné jméno odvozené od agnoscere, označuje rozpoznání a potvrzení identity, tedy postup, při němž se zjišťuje, zda je určitá osoba nebo věc totožná s tím, za co je považována, často podle charakteristických znaků či podkladů.. >> detail

Souhrn mravních zásad a hodnot, podle nichž člověk nebo společnost posuzuje, co je dobré a přijatelné a co je naopak špatné či odsouzeníhodné, přičemž tyto normy se mohou lišit mezi kulturami a v čase se vyvíjet.;Také označení pro konkrétní etický kodex nebo soubor pravidel chování v určitém prostředí, například v profesi, náboženské komunitě nebo instituci, který vymezuje očekávané jednání a odpovědnost.. >> detail

Podstatné jméno rodu ženského, odvozené z lat. ambo, tedy oba, a z řec. logos. V lingvistice a rétorice označuje promluvu nebo obrat, který je významově nejasný a umožňuje dvojí čtení, takže může působit jako záměrný dvojsmysl i jako zdroj nedorozumění.;V logice a teorii argumentace se tím může mínit jazyková dvojznačnost blízká amfibolii, kdy neobratně vystavěná věta připouští různé interpretace a na této nejednoznačnosti pak může vznikat klamné uvažování.. >> detail