Nově přidaná cizí slova

Abúzus alkoholu typu delta je termín z adiktologie a psychiatrie pro způsob užívání alkoholu odpovídající Jellinekovu typu delta (tzv. delta alkoholismus). Jde o chronické, často každodenní pití s rozvojem tolerance a tělesné závislosti, kdy se při poklesu hladiny alkoholu objevují abstinenční příznaky jako třes, pocení nebo úzkost. Dotyčný proto pije spíše menší, opakované udržovací dávky, alkohol je v jeho režimu téměř trvale přítomen a bez něj se zhoršuje funkční stav. Na rozdíl od typu gamma může mít relativně zachovanou kontrolu množství v jednotlivé epizodě a nebývají typické velké „tahy“, klíčovým rysem je však neschopnost delší abstinence a rychlý návrat k pití po pokusu přestat. Typologie je popisná a historicky užívaná, nejde o samostatnou diagnózu v klasifikacích ICD nebo DSM.. >> detail

Absolutní nula je fyzikální označení pro nejnižší možnou termodynamickou teplotu a zároveň počátek Kelvinovy stupnice. Má hodnotu 0 K, což odpovídá přibližně −273,15 °C, a slouží jako referenční bod pro tzv. absolutní teplotu. Původně byla odvozena extrapolací vlastností ideálního plynu, u něhož by při 0 K mizel tlak při stálém objemu. V tomto limitním stavu má izolovaný systém minimální vnitřní energii a tepelný pohyb částic je zredukován na kvantové nulové kmity, takže se úplně nezastaví. Podle třetího termodynamického zákona nelze absolutní nuly dosáhnout konečným počtem dějů, lze se k ní pouze asymptoticky přibližovat pomocí kryogenních postupů, například adiabatickou demagnetizací nebo laserovým chlazením atomů. Pojem je klíčový v nízkoteplotní fyzice, chemii i metrologii při popisu limitů chlazení, supravodivosti či Boseho–Einsteinova kondenzátu.. >> detail

Absiemens (značka abS) je historická jednotka elektrické vodivosti neboli konduktance, tedy převrácené hodnoty elektrického odporu. Konduktance G udává, jak velký proud I proteče prvkem při daném napětí U, přibližně podle vztahu I = G·U. Patří do soustavy CGS elektromagnetických jednotek (EMU), v níž předpona ab- označuje tzv. absolutní elektromagnetické jednotky odvozené z centimetr‑gram‑sekundové soustavy. Absiemens je definován jako vodivost prvku, jehož odpor je 1 abohm, čili 1 absiemens = 1/abohm. Protože 1 abohm odpovídá 10⁻⁹ ohmu, vychází 1 absiemens = 10⁹ siemensů (S) v soustavě SI, a jde tedy o velmi velkou jednotku. V současné praxi se téměř neužívá, protože SI používá jednotku siemens bez předpony ab-, a setkáme se s ní hlavně ve starší fyzikální a elektrotechnické literatuře nebo při převodech z CGS na SI, někdy i pod synonymem abmho.. >> detail

Abscisa (mat., geom.) je první souřadnice bodu v kartézské soustavě souřadnic. Vyjadřuje polohu bodu ve směru vodorovné osy x, tedy jeho orientovanou vzdálenost od počátku měřenou po ose x, a určuje, nad kterým místem na této ose se bod nachází. V rovině se zapisuje jako x v dvojici (x, y) a doplňuje ji ordináta, v prostoru je abscisa x v trojici (x, y, z). Osa x se proto někdy nazývá osa abscis. Kladné hodnoty leží na kladné poloose, záporné na opačné straně. V grafech funkcí, měření a statistických dat představuje abscisa obvykle hodnotu nezávislé proměnné, například čas, vzdálenost či teplotu, k níž se na ose y přiřazuje odpovídající ordináta. Nejde o průsečík grafu s osou x, ale o souřadnici libovolného bodu. Český ekvivalent je odstupnice. Slovo pochází z latinského abscissa, doslova odříznutá úsečka.. >> detail

Abrazivum (podst. jméno, střední rod, z lat. abrasivus, obrušující) je odborné označení pro abrazivní látku či směs používanou k obrušování, broušení nebo leštění povrchů mechanickým třením. Obvykle jde o tvrdé částice, zrna či krystaly, které při pohybu po měkčím materiálu odřezávají nebo odlupují velmi tenké vrstvy a tím upravují tvar, drsnost nebo odstraňují nečistoty a povlaky. Může být přírodní (pemza, křemen, korund) i syntetické (oxid hlinitý, karbid křemíku), dodává se jako prášek, pasta, suspenze, brusný papír nebo médium pro tryskání. Účinnost a „agresivitu“ určuje tvrdost, velikost a tvar zrna, pojivo a přítlak, proto se abrazivum volí s ohledem na citlivost podkladu. Termín je běžný ve strojírenství, povrchových úpravách, stomatologii i kosmetice.. >> detail

Abrakadabra je tradiční magické slovo, zaklínadlo užívané kouzelníky a v lidové představě jako „spouštěč“ kouzla či trikového efektu. V češtině funguje i jako podstatné jméno označující samotnou kouzelnou formuli nebo obecně soubor nesmyslných slabik, kterým se navenek dodá zdání tajemné moci. Přeneseně se říká o nesrozumitelné řeči, odborném žargonu či podezřele jednoduchém slibu rychlého řešení („to není žádná abrakadabra“). Slovo je doloženo už v pozdní antice (2.–3. století) a psalo se na amulety v ubývajícím trojúhelníkovém tvaru jako ochrana proti nemocem. V češtině se ustálil zápis s k, v angličtině a dalších jazycích často s c. Původ není jistý, uvádí se vazby k aramejštině či k gnostickému jménu Abraxas. V přímém zvolání bývá nesklonné, jako jméno se může skloňovat podle vzoru žena. Stylově je výraz expresivní a často žertovný.. >> detail

Haka je tradiční maorský „postojový“ tanec a rituální výkon z Nového Zélandu, při němž skupina zpívá nebo skanduje a doprovází to razantními pohyby těla, dupáním, tleskáním či plácáním do stehen a výraznou mimikou, například vykulováním očí a vyplazováním jazyka. Nejde jen o „válečný tanec“: haka se používá k uvítání hostů, k oslavě úspěchu, k vyjádření smutku při pohřbech i k výzvě soupeři. Ve světě ji proslavili sportovci, hlavně novozélandští ragbisté All Blacks, kteří ji před zápasy předvádějí jako projev hrdosti, síly a jednoty. Existuje více druhů a konkrétní texty se liší podle kmene a příležitosti, často připomínají události a posilují sounáležitost komunity. V moderní době se haka učí i ve školách a souborech kapa haka a může mít vážný i slavnostní tón.. >> detail

Rochně je výraz z řemeslnické hantýrky, hlavně ze stavebního prostředí, a označuje zednického učně, nováčka nebo pomocníka. Na stavbě tím bývá míněn ten, kdo zatím dělá především „běhání“: nosí cihly a materiál, míchá maltu, uklízí a připravuje nářadí, než získá praxi a začne dělat odbornější úkony. Slovo mívá posměšný až hanlivý odstín, proto je stylově příznakové; množné číslo rochňata se někdy říká celé skupině učňů. Původ je patrně motivován rochtáním a přirovnáním k praseti; v lidové mluvě se rochně objevuje také ve významu sele, tedy mládě prasete. V psaných textech se objevuje například při zachycení mluvy řemeslníků. Jde o podstatné jméno středního rodu, skloňuje se podobně jako sele (bez rochněte, k rochněti, s rochnětem, množně rochňata).. >> detail

Idiosynkratický znamená pro někoho nebo něco typický jen „na míru“, zvláštní a osobitý, často až podivínský či nečekaný. Popisuje rys, zvyk, styl nebo reakci, které se vymykají tomu, co je běžné pro většinu lidí nebo pro danou skupinu, a vyplývají z individuální povahy či zkušenosti. V medicíně se mluví o idiosynkratické reakci, když se u konkrétního člověka objeví neobvyklá a nepředvídatelná odpověď na látku či lék, která se nedá jednoduše vysvětlit dávkou ani typickými nežádoucími účinky. Slovo vychází z řeckého idiosynkrasia.. >> detail

ICMP (Internet Control Message Protocol) je síťový protokol rodiny IP určený pro přenos řídicích a chybových hlášení mezi směrovači a koncovými zařízeními. Nenese běžná uživatelská data, ale informuje o problémech při doručování paketů (např. nedostupná síť/host, vypršel čas, potřeba fragmentace) a pomáhá při diagnostice. Na ICMP spoléhají nástroje jako ping (echo request/reply) a často i traceroute (časové překročení). V IPv4 je ICMP definováno samostatně, pro IPv6 existuje varianta ICMPv6 s dalšími funkcemi (např. Neighbor Discovery). ICMP zprávy se mohou filtrovat nebo omezovat, proto jejich dostupnost není vždy zaručena.. >> detail