aktivní a účelná, věcně zaměřená pomoc lidem v nouzi, například poskytnutí peněz, materiálu či jiných hmotných prostředků, bez očekávání protislužby nebo vrácení. >> detail
Úzkost a obavy z toho, že technika může člověku nepříznivě ovlivňovat život a zdraví, zároveň také forma pracovního stresu, při níž se jedinec nedokáže přiměřeně, adaptivně a zdravě přizpůsobit novým technologiím. V širším původním pojetí zahrnuje široké spektrum psychických i tělesných potíží souvisejících s automatizací a s tím, že pracovník nezvládá zařízení používaná v pracovním prostředí. V užším pojetí označuje stres při práci s počítačem, v této souvislosti se používají i výrazy technofobie, strach z počítačů (kyberfobie, komputerfobie), negativní postoj k používání počítačů či averze k práci s nimi.. >> detail
Relativně častá duševní porucha, u níž se současně vyskytují příznaky schizofrenie i manické poruchy nálady: megalomanické nebo perzekuční bludy, halucinace, výrazně povznesená a expanzivní nálada se zvýšeným sebevědomím, zrychlená a hlasitá řeč, neklid a vzrušení, někdy i agresivita.. >> detail
Americký filozof a psycholog německého původu William Louis Stern (1871–1938), významný teoretik a systematik. V letech 1916–1933 působil jako profesor psychologie na univerzitě v Hamburku a zároveň řídil tamní Psychologický ústav. Po nástupu nacismu v roce 1933 emigroval jako Žid do Spojených států amerických, až do své smrti vyučoval na Duke University. Zemřel v USA roku 1938 na infarkt myokardu. Spoluzaložil personalismus, jehož východiskem i ústředním pojmem je osoba/osobnost (persona) chápaná jako nedělitelná, řídící jednota koordinující veškeré psychické děje. Podle Sterna nelze rysy osobnosti přiřadit pouze k psychické ani pouze k fyzické stránce bytí. Založil také diferenciální psychologii.. >> detail