Pojmenování vzniklé z řečtiny ve smyslu řeč rukou. Označuje znakový jazyk, tedy způsob dorozumívání pomocí gest a tvarů prstů, který používají především neslyšící lidé a který má vlastní slovní zásobu i gramatická pravidla.. >> detail
V medicíně a teratologii jde o typ srostlých dvojčat, která jsou spojena v oblasti pupku, případně v přilehlé části břicha a mohou sdílet i některé struktury břišní stěny nebo orgány. Pojmenování vychází z řeckého omphalos, tedy pupek, a druhá část názvu odkazuje na vzájemné připojení.. >> detail
Z lat. ae, f., z ř. energeia ve smyslu činnost a působivost. Ve fyzice jde o veličinu, která vyjadřuje schopnost tělesa nebo soustavy vykonat práci a přecházet mezi různými podobami, přičemž v uzavřeném systému se celkově zachovává.;V biologii a v běžném užití tím myslíme životní sílu a výkonnost organismu, tedy jakou má člověk či jiné živé tělo rezervu pro zátěž, pohyb a celkovou aktivitu.;V přeneseném významu označuje osobní elán a iniciativa, ochotu jednat a prosazovat věci s rázností a rozhodností.. >> detail
Latinský výraz odvozený od temperare ve významu vyvažovat nebo míchat. Označuje celkové osobní založení člověka, tedy poměrně stálý souhrn vlastností, které se projevují zejména v emoční reaktivitě, způsobu prožívání a v míře sebekontroly a vůle. V psychologii se často chápe jako část osobnosti s výrazným biologickým podkladem, patrná už v raném vývoji.. >> detail
Medicínský termín odvozený z řec. kystis a ektasis. Označuje patologické rozšíření a zvětšení močového měchýře, které se může objevit při dlouhodobé retenci moči, například při překážce odtoku nebo poruše nervového řízení.. >> detail
(lat.) V optice se tím rozumí skleněný polotovar, často ve tvaru kotouče nebo destičky, jehož protilehlé strany jsou už vybroušené do velmi rovinných ploch. Slouží jako výchozí materiál pro následné jemné leštění nebo jako pomůcka při kontrole rovinnosti optických součástí.. >> detail
Odborný pojem z patologie, jehož název vychází z řeckých kořenů ve smyslu mrtvý a zjevný. Označuje soubor změn tkáně, které jsou při morfologickém vyšetření přímo patrné, ať už makroskopicky nebo pod mikroskopem, a odpovídají nekróze, tedy odumření buněk se ztrátou typické stavby tkáně.. >> detail