Latinský medicínský výraz odvozený z řec. osteon (kost) a pathos (nemoc, bolest). Používá se jako obecné označení pro postižení kosti nebo kostní tkáně, často tehdy, když není choroba blíže určená. Může zahrnovat například toxicky navozené zbytnění kostí, typicky na kostech končetin a často oboustranně, případně stavy, kde je hlavním problémem primární porucha kostní dřeně a kostní změny jsou jejím důsledkem. V praxi se příčina upřesňuje podle klinického obrazu, zobrazovacích metod a laboratorních nálezů.. >> detail
V medicíně jde o označení pro toxické poškození drobných cév, tedy vasa capillaria, při němž různé škodlivé látky narušují stěnu kapilár a zvyšují její křehkost i propustnost. Následkem mohou být otoky a drobná krvácení do tkání. Podtyp haemorrhagica popisuje stav, kdy je toto postižení výrazněji provázeno krvácivými projevy, například petechiemi nebo purpurou.. >> detail
Diacetémie je lékařské označení pro situaci, kdy je v krvi prokazatelná kyselina acetoctová (acidum diaceticum), tedy zvýšená hladina jedné z ketolátek v krevním oběhu, často při poruchách metabolismu jako je ketoacidóza.. >> detail
Zadní část velkého mozku v oblasti záhlaví, tedy mozkový lalok, který je klíčový hlavně pro příjem a zpracování zrakových podnětů a jejich následnou interpretaci.. >> detail
Dlouhodobý nedostatek podnětů podporujících poznávání, učení a myšlení, tedy situace, kdy člověk nemá dost příležitostí k mentální stimulaci, což může zpomalovat rozvoj a fungování kognitivních schopností.. >> detail
V lékařství jde o situaci, kdy se jedna část střeva vtáhne a zasune do navazujícího úseku, což může vyvolat neprůchodnost a někdy i poruchu prokrvení postižené oblasti, také intususcepce.. >> detail