Nově přidaná cizí slova

Dočasná ztráta vzpomínek na prožitky nebo instrukce získané během hypnózy, po ukončení transu si je člověk nedokáže vybavit. Např.: Po sezení si nepamatoval průběh hypnózy ani pokyny, které v ní obdržel.. >> detail

související s teorií poznání – se zkoumáním, jak vzniká, ověřuje a zdůvodňuje vědecké vědění, také noetický, gnozeologický. >> detail

pojem označující omezený počet osob, s nimiž je člověk schopen dlouhodobě udržovat stabilní a pravidelné sociální vztahy (obvykle se uvádí rozmezí 100–230, nejčastěji přibližně 150). Robin Dunbar (nar. 1947) je britský evoluční psycholog, antropolog a odborník na chování primátů.. >> detail

vyhlazovat žehličkou, vypulírovat do lesku, zbavovat nečistot, okrášlovat a zkrášlovat. >> detail

dosažitelnost, zejména z cenového či finančního hlediska, použitelnost, tedy možnost praktického využití. >> detail

předem stanovený, nejvýše povolený počet, např. státem či ministerstvem určená kvóta studentů přijímaných do vybraných studijních oborů. >> detail

proces, v němž jednotlivé požadavky přicházejí nezávisle na sobě a doby mezi jejich příchody se řídí exponenciálním rozdělením pravděpodobnosti. >> detail

Zánětlivé onemocnění svalů, někdy s revmatickým podkladem. Projevuje se bolestí svalů, jejich ztuhlostí a zvýšenou únavností. Vznik může být někdy spojen i s užíváním fibrátů. Etymologie – vysvětlení původu slova: myo-, -itida.. >> detail

Německý filozof kultury a zakladatelská osobnost filozofie života. Tvrdil, že člověk nejprve žije a prožívá a teprve potom přemýšlí, uvažuje a filosofuje. K základním pojmům, jimiž lze život popisovat, řadil prožitek (Erlebnis), výraz či vyjádření (Ausdruck) a porozumění (Verstehen). V psychologii odmítal napodobování přírodovědných metod zaměřených na kauzální vysvětlení, za hlavní postup považoval vcítění a později hermeneutickou metodu – rozumějící interpretaci, která vyjasňuje smysl prožitku v jeho kontextu (tzv. „naslouchající bytí“). Vycházel především z historických studií a z dějin filosofie, předmětem duchověd pro něj byl člověk a jeho dílo. Patří k průkopníkům duchovědné (rozumějící) psychologie: uznával psychologii popisnou, analytickou a srovnávací, která vychází z psychických celků a z nich na základě intuitivního porozumění chápe jednotlivosti, cílem je postihnout smysluplné souvislosti. Odmítal pozitivismus (Auguste Comte, 1798–1857, John Stuart Mill, 1806–1873) i asociační psychologii s jejími čistě vysvětlujícími ambicemi. Zdůrazňoval, že prožívání má vlastní smysl a cílovou orientaci, které nelze zachytit psychologií redukovanou na kauzální výklad duševních jevů. Bývá pokládán také za zakladatele humanitních věd (duchověd): jejich specifikem není realitu vysvětlovat jako v přírodních vědách, nýbrž porozumět jedinečnému a neopakovatelnému (např. historickému dění) prostřednictvím vcítění a znovuprožívání. Usiloval o to, aby jeho duchovědná psychologie tvořila základ všech věd o společenském a dějinném životě lidstva, původně pro ni navrhoval název psychologie rozčleňující a popisná. Napsal Einleitung in die Geisteswissenschaften (1883) a Ideen über eine beschreibende und zergliedernde Psychologie (1894). Uvažoval spíše abstraktně, zvláštní úkol psychologie viděl v objasnění struktury duševního života, jeho vývoje a psychologických rozdílů. Důležitý je u něj také pojem hodnoty: jednotlivé akty vědomí se vynořují s různou mírou vědomí své hodnoty pro celek naší životní souvislosti, čímž se odlišuje podstatné od nepodstatného. Strukturu chápal jako architektonické členění již hotové budovy – ptal se po jejích „cihlách a maltě“ – a v rámci dané struktury hledal jednotu.. >> detail

vyčerpávající a intenzivní studium, často v nočních hodinách. >> detail