Nově přidaná cizí slova

Praktické opatřování věcí nebo dat popiskem či značkou, aby šly snadno rozlišit, evidovat a třídit, například pomocí etikety, kódu nebo jiného identifikátoru.;V sociálním smyslu přisuzování zjednodušené „nálepky“ lidem a jejich rychlé škatulkování podle povrchních znaků nebo prvního dojmu, což může posilovat stereotypy, vést ke stigmatizaci a ovlivnit, jak s nimi okolí jedná.. >> detail

Lékařský výraz pro obecné pojmenování onemocnění krve a často i krvetvorných tkání, v češtině se obvykle uvádí jako hematopatie. Název vychází z řeckých slov haima-haimatos, krev, a pathos, nemoc, a v hematologii může zahrnovat různé poruchy krevních buněk nebo krevní plazmy.. >> detail

Lékařský termín pro melanosarkomatózu, tedy onemocnění, při němž se melanosarkom objevuje v řadě ložisek v různých částech organismu. Název vychází z řec. melas, melanos, černý, a ze slova sarcoma, mezenchymový nádor, ložiska bývají často tmavě pigmentovaná melaninem a mívají sklon k metastatickému šíření.. >> detail

Diagnostická metoda v neurologii využívající ultrazvuk k orientačnímu posouzení mozkových struktur. Přístroj vyšle do oblasti hlavy krátké ultrazvukové vlny a následně zachytí jejich odražené ozvěny na rozhraních tkání s odlišnými akustickými vlastnostmi, z čehož lze nepřímo usuzovat například na posun středních struktur nebo přítomnost objemové léze. V moderní praxi byla u dospělých z velké části nahrazena metodami jako CT a MRI, ale v některých situacích může mít stále význam.. >> detail

V anatomii jde o označení pro útvary na přední straně krku, které souvisejí se štítnou chrupavkou hrtanu a jazylkou, tedy s oblastí mezi cartilago thyroidea a os hyoideum. Termín se objevuje hlavně při popisu struktur, které se podílejí na pohybech hrtanu, například při polykání.. >> detail

označuje něco, co souvisí se žlučí a s částmi těla, které ji tvoří a vedou dál, typicky se používá v medicíně při popisu stavů a onemocnění jater a žlučových cest. >> detail

V medicíně označuje stav, kdy se při laboratorním vyšetření zjistí nadměrné vylučování aminokyselin močí. Může jít o projev poruchy jejich metabolismu nebo o problém v ledvinných kanálcích, které je nedokážou dostatečně zpětně vstřebat.. >> detail

Anatomický výraz odvozený od řec. tarsos, používaný pro struktury související s tarzem, nejčastěji s tarzální částí víčka. V praxi tím bývá míněna pevná vazivová destička, která víčku dává oporu a podílí se na jeho správné funkci.. >> detail

entis, z latinských kořenů calcium a facere, vyjadřuje účinek, při němž dochází ke zvápeňování, tedy k ukládání vápenatých látek a vzniku kalcifikace.. >> detail

Embryonální, přechodně fungující typ ledviny u obratlovců, který představuje střední fázi mezi nejranějším a definitivním ledvinným orgánem. Označení vychází z ř. mesos „střední“ a ř. nefros „ledvina“. V průběhu vývoje může krátce zajišťovat vylučování a později je nahrazen konečnou ledvinou, přičemž některé jeho struktury mohou přetrvat a u savců souvisejí s vývojem částí pohlavních vývodů.. >> detail