Pálivá kořenicí směs, jejímž základem bývá mletý kajenský pepř doplněný rozemletými ostrými paprikami z teplých oblastí. V kuchyni se používá k přidání výrazné štiplavosti, kterou způsobuje látka capsaicin, například do omáček, masových jídel nebo luštěnin.. >> detail
Mercedonius, zvláštní vložený měsíc ve starořímském kalendáři, který se v některých letech přidával, aby se upravila délka roku a kalendář lépe odpovídal střídání ročních dob.. >> detail
Filozoficko-teologický pojem pro vlastnost bytosti, která je zároveň přítomná na každém místě, typicky se tak popisuje Bůh.;V běžném a obrazném vyjádření označuje něco tak rozšířeného či často se objevujícího, že to působí dojmem, jako by to bylo všude kolem.. >> detail
Z l. cornu roh a l. facere činit, označuje rohovatění neboli vznik rohoviny, tedy proces keratinizace, při němž se buňky povrchového epitelu mění v zrohovatělou vrstvu.. >> detail
Označení globoideus, vycházející z l. globus a ř. eidos, se používá pro tvar, který je zhruba kulový, případně jen přibližně sférický, a bývá běžné v odborném popisu objektů například v biologii nebo medicíně.. >> detail
Řecké označení pro nepojmenované božstvo. V antickém polyteistickém prostředí se tím myslel bůh, jehož jméno nebylo známo nebo si lidé nebyli jistí, kterému z bohů mají projevit úctu. Proto se na oltářích či v zasvěcovacích nápisech někdy objevovalo věnování „neznámému bohu“ jako opatrnostní gesto, aby žádné božstvo nebylo přehlédnuto a aby se předešlo jeho případnému hněvu. Tuto představu později zmiňuje i křesťanská tradice, když apoštol Pavel podobnou věnovací formuli používá jako výchozí bod své řeči.. >> detail
Obrazné označení pro prudkou a snadno vznětlivou povahu odpovídající cholerickému temperamentu, kdy člověk často reaguje impulzivně a rychle se rozohní.. >> detail
Obecně jde o souvislé podání děje nebo událostí, tedy líčení, které může mít podobu příběhu a zároveň sloužit k objasnění toho, co se stalo a proč.;V klasické rétorice označuje pasáž řeči, kde mluvčí přehledně vyloží pozadí a hlavní fakta, aby posluchači porozuměli situaci ještě před tím, než začnou rozhodující argumenty.. >> detail
Ve starověkých řecko-římských představách a ve filosofii výraz pro úvahy o tom, jak se naplní běh světa a co bude jeho „konečným vyústěním“, často chápaným jako zánik kosmu, případně i jeho následné obnovení do původního řádu, jak o tom uvažovali například stoikové.. >> detail