Z lat. sentire, vnímat. Smyslový vjem nebo pocit vyvolaný působením podnětu, tedy prožitek čití. V medicíně se tím může rozumět i reakce nervové soustavy na podráždění smyslových receptorů a jeho následné zpracování.;V přeneseném, obecnějším užití také mimořádná událost či zpráva, která silně upoutá pozornost a vyvolá rozruch, tedy senzace.. >> detail
V kardiologické praxi užívaná zkratka pro supraventrikulární extrasystolu, tedy předčasný srdeční stah vycházející ze síní, případně z jiné struktury nad komorami. Patří mezi poruchy srdečního rytmu a obvykle ji lze zachytit na EKG jako předčasnou aktivaci síňové oblasti.. >> detail
V geomorfologii, termín převzatý z francouzštiny, označuje klínovité až trojúhelníkové plošiny na úbočích nebo u paty sopky, které vznikly jako zbytky původních sopečných výlevů a nánosů a později byly rozčleněny erozí do samostatných plošin mezi údolími.. >> detail
Diagnostická metoda v medicíně, při níž se z živého organismu odebere malý vzorek tkáně nebo buněk a ten se pak v laboratoři, obvykle histologicky pod mikroskopem, vyhodnotí k potvrzení či zpřesnění onemocnění, například při podezření na nádorové nebo zánětlivé změny.. >> detail
V anatomii označení pro musculus na zadní straně bérce, tedy výrazný povrchový sval tvořící velkou část lýtka. Společně se svalem soleus vytváří trojhlavý sval lýtkový, podílí se hlavně na propnutí nohy v hleznu a obvykle se upíná přes Achillovu šlachu na patní kost. Etymologicky souvisí s řeckým gaster ve významu břicho.. >> detail
V antickém Řecku šlo o okázalý slavnostní pochod ulicemi, který se konal jako veřejná pocta božstvům nebo významným osobám a mívával i náboženský obřadní ráz.. >> detail
Německý psycholog z první poloviny 20. století, který patřil k formování gestaltové neboli celostní psychologie a významně přispěl k tomu, že se tento směr rozšířil také v USA. Gestaltový přístup vychází z teze, že vnímání i myšlení se spontánně skládá do uspořádaných celků: celek má vlastní, nově vznikající vlastnosti, které nelze jednoduše vyvodit ze součtu oddělených částí, a jednotlivé prvky získávají smysl teprve v rámci určitého tvaru a struktury. Když se pozmění detail, často se změní i charakter celku a mohou se objevit jiné kvality. V prožitku typicky vystupuje zřetelněji celková konfigurace než izolované složky, přičemž u dětí bývá dominance celku nad detaily často ještě výraznější. Duševní dění popisoval jako dynamiku řízenou cílem, kdy vnitřní napětí a očekávání organizují průběh procesu a po dosažení záměru dochází k jeho uvolnění. Současně zdůrazňoval naši tendenci vytvářet smysluplné a co nejpregnantnější útvary, což lze pozorovat například při seskupování podnětů podle blízkosti nebo podobnosti. Tyto myšlenky shrnul i v obsáhlé syntéze Principles of Gestalt Psychology.. >> detail
Filozofické stanovisko blízké krajnímu idealismu, podle něhož je základ reality nehmotný, rozhodující je duch či vědomí a materiální svět má jen odvozené postavení, často v opozici vůči materialismu.;Nábožensko-esoterický směr vycházející z víry, že existují samostatně působící duchové a že je lze za určitých podmínek oslovit nebo s nimi komunikovat, typicky prostřednictvím média při seanci.. >> detail
označení pro vyznavače islámu, který absolvoval hadždž, tedy náboženskou pouť do Mekky, a v řadě muslimských komunit se takové slovo používá i jako čestný titul připojovaný ke jménu. >> detail