Historické označení pro důchodního, z něm. rentmeister. Šlo o hospodářského úředníka na vrchnostenském panství, který měl na starosti správu peněžních příjmů a výdajů, dohlížel na odvádění dávek a vedl účetní záznamy, obvykle jako člověk odpovědný přímo vrchnosti.. >> detail
V latině (racemus, -i, m.) označuje hroznovitý útvar, zejména hrozen a také stonkovou část, na níž jsou plody nebo květy uspořádány. V botanice se tím může myslet i jednoduché hroznovité květenství, kde jsou jednotlivé květy připojené podél hlavní osy.. >> detail
Způsob života založený na dobrovolné střídmosti a askezi, tedy na vědomém odmítání přepychu a pohodlí, často spojený s životem v ústraní mimo hlavní společenské dění.. >> detail
Chemické označení pro jodoform, tedy trijodmetan, organickou jodovanou sloučeninu odvozenou od methanu.;V lékařství a farmacii látka známá jako jodoform, typicky žlutavě zbarvená a výrazně zapáchající, dříve používaná k dezinfekci a ošetřování ran.. >> detail
V zubním lékařství a zoologii se tím myslí nerozlišený chrup, kde jsou jednotlivé zuby převážně stejného typu a podobného tvaru, takže chybí výrazná specializace na odlišné skupiny zubů. Tento způsob uspořádání je typický například u některých ryb a plazů.. >> detail
Způsob pohlavního rozmnožování u některých hub, při němž se dvě gametangia, tedy pohlavní orgány tvořící gamety, navzájem spojí a jejich obsah se slije, čímž dojde k zahájení dalšího vývojového stadia (následně může probíhat např. plasmogamie a později karyogamie).. >> detail
stav, kdy je průtok krve danou tkání nebo orgánem nedostatečný, takže se k buňkám hůře dostává kyslík a živiny a může vznikat ischemie nebo porucha funkce orgánu. >> detail
Phocidae jsou čeleď ploutvonožců zahrnující takzvané pravé tuleně, tedy mořské savce přizpůsobené životu ve vodě i na souši. Patří sem řada druhů rozšířených hlavně v chladnějších mořích a jejich typickým znakem je, že na rozdíl od lachtanů nemají vnější ušní boltce a na pevnině se pohybují spíše posouváním než chůzí po končetinách.. >> detail
Označení pro kovový obal střeliva, tedy duté tělo náboje, do něhož se vkládá zápalka a střelná náplň a které po výstřelu obvykle zůstává vyhozené ze zbraně. V odborné mluvě se používá také pojem nábojnice.. >> detail
mající schopnost prudce explodovat nebo se snadno vznítit, typicky s rychlým uvolněním energie a tlakovou vlnou, například u některých látek a směsí používaných v průmyslu či pyrotechnice. >> detail