Nově přidaná cizí slova

Bez stanoveného konce, tedy tak, že se to může opakovat nebo trvat do nekonečna.. >> detail

V medicíně se tím rozumí defibrinace, tedy postup, při němž se z krve odstraní fibrin, aby zůstala nesražená, například pro některé laboratorní účely. Stejný pojem se používá i pro defibrinační syndrom, kdy při nadměrně spuštěné koagulaci dochází ke spotřebování fibrinu a dalších srážecích složek, klesá hladina fibrinogenu a objevuje se krvácivá porucha srážlivosti, často v souvislosti s diseminovanou intravaskulární koagulací.. >> detail

V jezdeckém sportu jde o pojem pro cvik z klasického výcviku koně, který se obvykle řadí mezi jednodušší prvky a slouží k nácviku přesného vedení, poslušnosti a rovnováhy, přičemž samotné označení je převzaté z italštiny.. >> detail

Venoskleróza označuje vazivovou přestavbu žíly, kdy se její stěna postupně zpevňuje a zesiluje, takže ztrácí část své pružnosti a může se hůře přizpůsobovat průtoku krve. Pojem je odvozen od l. vena a ř. skleros.. >> detail

V medicíně jde o označení pro toxickou sloučeninu či soubor škodlivých metabolitů, které tělo vylučuje ledvinami do moči, kde se pak mohou výrazněji koncentrovat. Pojmenování má řecký původ a odkazuje k moči a jedovatému účinku.. >> detail

(z lat. eradere, vyškrabat) označuje úkon, při němž se něco odstraní seškrábnutím, tedy smazání či zrušení stopy nebo nápisu, například při úpravě textu na podkladu.. >> detail

V anatomii a medicíně se tímto výrazem popisuje něco, co souvisí s hlavou nebo je uloženo či orientováno směrem k hlavě, původem z řeckého kefalikos.. >> detail

Alobióza, biologický a fyziologický termín pro stav, kdy se u organismu mění obvyklý průběh životních funkcí a metabolických dějů vlivem vnitřních procesů i vnějších podmínek prostředí, často jako adaptační reakce na změněné okolnosti.. >> detail

V medicíně a soudním lékařství jde o raný posmrtný jev, kdy po zástavě krevního oběhu kůže rychle zbledne, protože se periferní cévy reflexně stáhnou a prokrvení povrchu těla výrazně klesne.. >> detail

Latinské přídavné jméno používané hlavně v anatomii pro označení něčeho, co souvisí s loktem nebo se nachází v oblasti loketního kloubu. Vychází z řeckého výrazu ankon ve významu loket a v odborných názvech se jím popisují například struktury jako vazy, svaly či další útvary kolem lokte.. >> detail