zajišťování odborných činností a podpory v oblasti inženýrství, například návrh, posouzení a koordinace technických řešení při přípravě nebo realizaci projektů. >> detail
Pánský holič, tedy řemeslník zaměřený na úpravu mužského zevnějšku, který v holičství stříhá a tvaruje účes a zároveň se stará o vousy, například je oholí nebo přesně zastřihne, obvykle s důrazem na hygienu a práci s břitvou či strojkem.. >> detail
Pucka je nářeční označení pro míč, původně zejména hadrový nebo vyrobený z chlupů či jiného měkkého materiálu, později také pro běžný míč. V některých oblastech, zejména na Zábřežsku, rovněž pro sněhovou kouli. Označení pro míč je doloženo především v jihovýchodních Čechách, přilehlých oblastech jihozápadní a jižní Moravy a na Zábřežsku. V některých nářečích se vyskytují také podoby pótka a bótka. Slovo souvisí s kořenem buc-/puc-, vyjadřujícím naplnění, nacpání nebo zaoblený tvar, který se objevuje také ve slově buclatý. Pravděpodobně se podílelo rovněž na vzniku nářečního označení pumlíč, které vzniklo spojením slov pucka a mlíč.
Pucka je podstatné jméno ženského rodu, skloňované podle vzoru žena.; ve starším expresivním významu označuje baculatou dívku nebo ženu; ve vulgárním slangu také ženské přirození nebo zadnici; ve slovenském nářečním a řemeslném užití velké těžké kladivo či palici.
. >> detail
Mičuda je slangové a nářeční označení pro míč, zejména kopací nebo hadrový míč používaný při hrách a sportu. Výraz má expresivní, zpravidla familiární nebo žertovné zabarvení.
Slovo je doloženo především v severovýchodních Čechách a přilehlé části středních Čech. Významově je blízké výrazům meruna, pumlíč nebo balón.
Mičuda vznikla od slova míč připojením expresivní přípony -uda. Jde o podstatné jméno ženského rodu, skloňované podle vzoru žena. Druhý pád množného čísla má podobu mičud.. >> detail
V medicíně označení pro těžké infekční onemocnění, které obvykle vzniká po znečištění poranění sporami bakterie Clostridium tetani. V prostředí s nedostatkem kyslíku se může vytvářet neurotoxin narušující nervové řízení svalů, což vede k výrazné svalové ztuhlosti a bolestivým křečovým stahům, někdy i se ztíženým otevíráním úst. Onemocnění je preventabilní očkováním.;Ve fyziologii název pro setrvalé stažení svalu při rychlém opakovaném dráždění, kdy jednotlivé záškuby splývají do téměř souvislé kontrakce.. >> detail
Latinské přídavné jméno odvozené od vicis vyjadřuje něco nebo někoho, kdo stojí na místě jiného, je dosazen jako náhradník a vykonává jeho roli či pravomoci. Užívá se i pro úřední nebo církevní zástupce, z čehož je odvozeno české slovo vikář.. >> detail
Označení pro tradiční benátskou masku spojovanou hlavně s místním karnevalem, která se nosí jako součást kostýmu a umožňuje skrýt identitu nositele.. >> detail
Glajza je slangové a nářeční označení pro železniční nebo tramvajovou kolej, případně samotnou kolejnici, ve starším trampském slangu také pro vlak či tramvaj jako dopravní prostředek.
Výraz se používá zejména v železničářském slangu, brněnském hantecu a některých moravských a slezských nářečích. Často se vyskytuje v množném čísle glajze nebo glajzy. Příbuzná označení jsou glajzňa a glajzna.
Slovo pochází z německého Gleis, které znamená kolej nebo železniční trať. V současné češtině má nespisovný charakter.. >> detail
Nezbeda je hovorové, expresivní označení pro nezbedného, neposlušného, rozpustilého nebo uličnického člověka, zpravidla dítě, které rádo provádí rošťárny, neplechy a vylomeniny. Ve starším, dnes již zastaralém významu také pro tuláka nebo člověka vedoucího nevázaný život, v nářečním užití rovněž pro nezbednost, neplechu nebo rozpustilý čin.
Označení může mít žertovné, mazlivé, mírně káravé nebo hanlivé zabarvení. Významově je blízké slovům rošťák, nezbedník, uličník, rozpustilec nebo dareba.
Slovo souvisí s přídavným jménem nezbedný. Jde o podstatné jméno, které může být mužského i ženského rodu podle označované osoby. V mužském rodě má první pád množného čísla podobu nezbedové, v ženském rodě nezbedy.. >> detail
Darebáctví je nepoctivé, hanebné nebo ničemné jednání, podlost, špatnost či zlý čin. V mírnějším, expresivním významu označuje nezbednost, uličnictví, rošťárnu, neplechu nebo rozpustilý kousek.
Výraz může označovat jednotlivý skutek i dlouhodobé chování nebo sklon k takovému jednání. Podle závažnosti může mít silně odsuzující, hanlivé, ale také žertovné či mírně káravé zabarvení.
Slovo je odvozeno od podstatného jména darebák. Významově souvisí s výrazy darebnost, darebačina, lumpárna, lotrovina a ničemnost. Řidčeji se vyskytuje také podoba darebáctvo.
Darebáctví je podstatné jméno středního rodu, skloňované podle vzoru stavení.. >> detail