Pojem odvozený od řeckého sideros označuje v biomedicíně afinitu tkání a buněk k železu, případně k barvivům nesoucím kovové ionty, takže se tyto struktury při barvení selektivně zvýrazní. Zároveň tím bývá míněna schopnost železo pevně navazovat a ukládat, například v podobě hemosiderinu, což lze prokázat histochemickými reakcemi.. >> detail
Termín z medicíny, konkrétně z urologie, pro operační výkon, při němž se močovod v místě napojení na močový měchýř chirurgicky připevní a mechanicky zpevní tak, aby se zabránilo zpětnému toku moči z měchýře do močovodu, tedy vesikoureterálnímu refluxu, a snížilo se riziko opakovaných zánětů i následného poškození horních močových cest. Pojmenování vychází z ř. ureter, l. vesica a ř. pexis.. >> detail
Lékařský termín z kořenů dexter a gaster pro neobvyklé, často vrozené postavení žaludku, kdy se tento orgán nachází vpravo v dutině břišní místo obvyklé levé polohy, někdy v rámci širší poruchy uspořádání orgánů.. >> detail
Maltská, někdy uváděná i jako středomořská horečka, je infekční nemoc patřící mezi brucelózy. Vyvolává ji bakterie Brucella melitensis a typicky se projevuje kolísáním tělesné teploty v opakovaných vlnách, často doprovázeným únavou a výrazným pocením.. >> detail
Jiné označení pro psychogenní algii, tedy bolestivé potíže, které jsou primárně vyvolány nebo udržovány psychickými vlivy (například stresem či úzkostí) a které často neodpovídají zjištěnému tělesnému nálezu.. >> detail
Šikovnost v praktickém jednání, tedy schopnost zvládat úkoly obratně, plynule a s jistotou, často jako výsledek zkušenosti a opakovaného nácviku. Výraz souvisí s řeckým praxis ve významu jednání.;V neurologii a neuropsychologii označení pro schopnost plánovat a provádět naučené, účelné pohybové úkony, například používání nástrojů nebo domluvená gesta, i když je zachována svalová síla i porozumění pokynu.. >> detail
Výraz odvozený z latinských slov unus a cellula, používá se pro popis jednobuněčné organizace, tedy tvorů tvořených jen jednou buňkou, například u mnoha bakterií nebo některých prvoků.. >> detail
Latinské přídavné jméno od infiltratio, tedy pronikání, popisuje něco, co se pozvolna šíří do okolních struktur a prostupuje je. V medicíně se tím často označuje například růst nebo zánětlivý proces, který není ostře ohraničený a zasahuje do sousední tkáně.. >> detail
Lékařský termín pro hlenovitý, často bělavý výtok z močové trubice, který se může objevit například při zánětu uretry nebo u některých infekcí. Pojmenování vychází z řeckých základů urethra a blenna, tedy z označení pro močovou trubici a hlen.. >> detail
V lékařství název pro nezhoubný nádor vyrůstající z nervové pochvy periferních nervů, typicky ze Schwannových buněk. Termín je odvozen z řeckých slov neuron (nerv) a lemma (pochva, obal). Ložisko bývá dobře ohraničené a roste podél nervu, někdy se v praxi označuje také jako schwannom nebo neurinom. Podoba neurilemmoma plexiforme má mnohouzlovitý, větvený růst, který kopíruje rozvětvení postiženého nervu.. >> detail