Nově přidaná cizí slova

Termín s řeckým původem, vychází z enantion ve významu protiklad a z lalia vztahující se k mluvě. V medicíně, zejména v psychiatrii, označuje zvláštní narušení řečového projevu objevující se při duševních onemocněních, kdy se sdělení může obracet do opačného smyslu nebo nemocný reaguje protikladně, typicky v rámci psychotických stavů.. >> detail

Centrální orgán nervové soustavy uložený v lebce, který zpracovává informace a koordinuje řadu tělesných i duševních funkcí.. >> detail

Instrumentální kompozice určená především pro klávesové nástroje, která nemá pevně danou stavbu a dává interpretovi prostor pro výraznou virtuozitu a technickou brilanci, často spojovaná zejména s obdobím baroka.. >> detail

Laboratorní optické zařízení, jehož označení je odvozeno z latinských a řeckých kořenů, sloužící k určení míry zákalu roztoků nebo suspenzí. Zákal se vyhodnocuje podle toho, jak se při průchodu vzorkem mění intenzita světla nebo jak se světlo na částicích rozptyluje, což umožňuje nepřímo odhadovat obsah jemných nerozpuštěných částic například ve vodě.. >> detail

dny vyhrazené pro státní či náboženské svátky, kdy je obvykle volno a nekoná se běžná práce ani výuka;delší čas volna určený k odpočinku, rekreaci nebo cestování, například dovolená či školní prázdniny (v britské angličtině se takto užívá často). >> detail

Mající vyvinutou síť cév, nejčastěji krevních, tedy výrazně prokrvený a dobře zásobený kyslíkem i živinami.;V botanice se tím popisují rostliny nebo jejich části s vodivými pletivy, například se svazky xylému a floému, které zajišťují transport vody a rozpuštěných látek v těle rostliny.. >> detail

Stav, kdy u určitého typu lidí dlouhodobě převažuje aktivita sympatické části autonomního nervového systému nad ostatními regulačními vlivy. Je to vnímáno jako součást jejich psychosomatické výbavy a souvisí s vyšší „pohotovostí“ organismu, například se sklonem k většímu vnitřnímu napětí, rychlejší srdeční činnosti nebo výraznější stresové reakci.. >> detail

Soubor vyšších řídicích kognitivních procesů, které umožňují stanovit záměr, vytvořit a udržet plán, vybírat mezi možnostmi a průběžně vyhodnocovat, zda postup vede k cíli. Patří sem i schopnost zvládat nové situace a hledat účinná řešení, přizpůsobit strategii změnám okolností a brzdit impulzivní nebo neúčelné reakce včetně omezení rušivých podnětů. Tyto procesy úzce souvisejí s činností prefrontální kůry a jejich oslabení se může projevit například po poranění čelních oblastí mozku nebo u některých neurovývojových potíží.. >> detail

V sociálních vztazích a směně označuje způsob jednání, kdy se člověk snaží získat co nejvíc pro sebe na úkor druhých, využívá jejich situace a neposkytuje přiměřenou protihodnotu. Typicky jde o chování, které porušuje očekávání férové výměny a může narušovat důvěru.. >> detail

V římském právu a společenském členění označení pro občana stojícího na nejnižším majetkovém stupni, který neměl vlastní půdu ani významnější jmění a jeho role se tradičně spojovala spíše s tím, že přinášel proles, než s majetkem.. >> detail