Nově přidaná cizí slova

Latinské přídavné jméno související s longus, tedy s významem „dlouhý“. Popisuje něco prodlouženého, nataženého nebo celkově podlouhlého, často ve smyslu tvaru vytaženého do délky.;V biologickém a taxonomickém popisu se tímto výrazem obvykle vyjadřuje, že organismus nebo jeho část má nápadně protáhlý, štíhlý tvar.. >> detail

Projev nesouhlasu, kdy člověk něco nebo někoho vědomě odmítne, zřekne se toho a dá najevo, že s tím nechce mít nic společného.;V právně historickém smyslu, zejména ve starověkém Římě, označení pro jednostranné vypovězení vztahu, například zrušení zasnoubení nebo rozvázání manželství oznámením druhé straně.. >> detail

V psychopatologii označuje jednotvárné, bezděčné a „strojové“ opakování týchž slov, slabik či vět, často bez zjevného smyslu a bez ohledu na kontext. Jde o typ řečové stereotypie, který se může objevovat například u katatonních stavů, typicky v rámci schizofrenního okruhu poruch.. >> detail

Latinské podstatné jméno od slovesa disponere označuje, že je něco připravené k použití a je možné s tím prakticky nakládat, tedy dostupnost a využitelnost.;V odborných textech, zejména ve farmakologii a příbuzných oborech, se tímto pojmem může mířit na biologickou dostupnost látky, tedy jaká část podané dávky je skutečně k dispozici v těle a může se uplatnit.. >> detail

Označuje něco, co se týká makromolekul, tedy velmi velkých molekul s vysokou molární hmotností, typicky v polymerní chemii a biochemii například u polymerů, bílkovin nebo nukleových kyselin. V etymologii se uplatňuje mimo jiné latinské moles ve smyslu hmota.. >> detail

V lázeňství a medicíně jde o označení pro koupel nebo léčebnou lázeňskou proceduru. Druh se v latinské terminologii často doplňuje přívlastkem, například aquae pro vodní koupel, calens nebo tepidum pro teplou variantu, frigidum pro studenou a carboneum pro koupel nasycenou CO2. V antickém Římě se tímto slovem někdy mínila i menší, spíše soukromá koupelna na rozdíl od velkých veřejných lázní.;V laboratorní praxi může jít o vodní lázeň, tedy nádobu s vodou používanou k pozvolnému a rovnoměrnému ohřevu nebo temperaci vzorků tak, aby se udržela stabilní teplota bez přímého působení plamene.. >> detail

Latinské přídavné jméno, jehož základ pochází z řec. gaster (žaludek), vyjadřuje vztah k žaludku. V odborném jazyce se používá pro popis orgánů, tkání nebo dějů, které se žaludkem přímo souvisejí, například u označení žaludeční sliznice či žaludeční sekrece.. >> detail

V medicíně jde o plasticko rekonstrukční chirurgický výkon, při němž se uzavírá rozštěp patra, typicky v oblasti přechodu tvrdého a měkkého patra a může zahrnovat i úpravu patrového čípku. Cílem je obnovit správné oddělení dutiny ústní a nosní, což napomáhá lepšímu polykání a snižuje poruchy řeči, například nadměrnou nosovost. Pojmenování je odvozeno z řeckého uranos ve významu patro a z plastike, tedy tvarování tkání.. >> detail

Medicínský výraz vytvořený z řec. alfa priv. a z lat. glandula thyroidea. Popisuje jedince nebo stav, kdy štítná žláza chybí, případně je zcela nevyvinutá či po chirurgickém odstranění, což se typicky pojí s výrazným nedostatkem hormonů štítné žlázy.. >> detail

mimořádně vycizelovaná schopnost hry na hudební nástroj, kdy interpret s jistotou a lehkostí zvládá i technicky obtížné části a dokáže je přesvědčivě podat;v přeneseném smyslu výjimečná zručnost a vytříbená dovednost v nějaké činnosti, projevující se suverenitou, přesností a nápaditostí. >> detail