Nově přidaná cizí slova

Zadní kostěná část obratle tvořící obloukovitý útvar, který spolu s tělem obratle vymezuje foramen vertebrale a pomáhá vytvářet prostor pro průběh míchy.. >> detail

Ve starověkém Římě šlo o hodnost jízdního důstojníka, který vedl menší pododdíl kavalerie a odpovídal za jeho nasazení i disciplínu.;V prostředí římských měst označoval člena místní městské rady tvořené váženými občany, která se podílela na správě obce, jejích financích a veřejných záležitostech.. >> detail

Etymologicky jde o výraz odvozený z latiny, kde l. aequus znamená stejný a l. locus označuje místo. V odborném vyjadřování se tak popisuje něco, co je umístěno ve stejné lokalitě, tedy v totožné poloze, často například při srovnávání anatomických struktur nebo lékařských nálezů.. >> detail

Biologie. Název (z řeckého slovního základu) pro mladou zárodečnou buňku vzniklou po meióze, která už stojí na konci vývojové řady vedoucí ke vzniku spermie a následně se při spermiogenezi přetváří v její zralou podobu.. >> detail

takovým způsobem, že jednotlivé části celku jsou vůči celku nastavené ve stejném poměru, takže při změně nebo dělení celku si každá složka zachovává stejný relativní podíl. v matematice to odpovídá situaci, kdy poměry mezi částmi a celkem zůstávají konstantní. >> detail

Část centrální nervové soustavy zvaná medulla spinalis, probíhající uvnitř páteřního kanálu, která přenáší senzitivní i motorické informace mezi mozkem a tělem a zároveň funguje jako centrum řady reflexních okruhů.. >> detail

Kostěná schránka hlavy, která obklopuje a chrání mozek a zároveň tvoří oporu pro některé části obličeje.. >> detail

Obecné označení pro nesouměrnost, kdy se části celku navzájem neshodují a celek se po zrcadlení či pootočení nedá přesně překrýt sám se sebou. Etymologicky souvisí s řec. a- (alfa priv.) a se základem symmetria.;V logice a teorii relací jde o vlastnost vztahu, který není oboustranný, pokud platí v jednom směru mezi dvěma prvky, opačný směr neplatí.;V medicíně a biologii se tím popisuje rozdíl v tvaru nebo velikosti párových struktur, typicky mezi pravou a levou stranou těla, přičemž může jít o běžnou variabilitu i o projev onemocnění nebo úrazu.. >> detail

V memetice se tím rozumí základní jednotka kulturní informace, analogická genu v biologii, která umožňuje přenos a „dědičnost“ nápadů, dovedností nebo vzorců chování. Šíří se nebiologicky, typicky komunikací a napodobou, a při opakovaném kopírování může vznikat řada variant. Uložena bývá v lidské paměti, ale může být zachycena i ve vnějších médiích a artefaktech, například v textu či obrazu, přičemž v prostředí soupeří s jinými memy o pozornost a zapamatování.. >> detail

Latinské zvolání vyjadřující, že chvála a dík náleží Bohu, užívané například v křesťanské tradici.. >> detail