Psychoterapeutický směr vytvořený dvojicí Pesso a Boyden, který využívá práci s tělem, pohybem a řízenými symbolickými situacemi k proměně hlubších emočních vzorců. V zahraničních textech se uvádí pod zkratkou PBSP, což znamená Pesso Boyden System Psychomotor.. >> detail
Ve zdravotnictví se zkratka SDH používá pro subdurální hematom, tedy krevní výron uložený pod dura mater v prostoru směrem k arachnoidea. Typicky vzniká po poranění hlavy, může utlačovat mozek a projevit se bolestí hlavy, poruchou vědomí nebo ložiskovými neurologickými příznaky.. >> detail
V geologii jde o tzv. bludný balvan, tedy rozměrný kámen nebo blok, který se v dané lokalitě „nechová doma“, protože má jiné horninové složení než okolní podloží. Obvykle byl přenesen z větší vzdálenosti, často činností ledovce. Pojmenování souvisí s lat. erare, což znamená bloudit.. >> detail
V medicínské a psychologické terminologii jde o patologicky zesílené prožívání sexuální slasti, kdy může být erotická rozkoš nepřiměřeně intenzivní i při běžných podnětech a někdy se objevuje jako doprovod některých psychických nebo neurologických stavů. Pojmenování vychází z řeckých základů hyper ve smyslu nadměrně a hedone jako rozkoš.. >> detail
V dějinách umění se tím myslí italská výtvarná tvorba devatenáctého století, tedy éra, kdy se v Itálii proměňovalo malířství, sochařství i architektura v souvislosti se společenskými změnami a formováním moderního státu.. >> detail
Vlastnost člověka, postupu nebo tvrzení, kdy nelze zaručit neomylnost a je nutné počítat s tím, že se může objevit chyba nebo že se závěr později ukáže jako mylný.. >> detail
V medicíně se tímto názvem označuje světlobuněčný nádor, který byl tradičně vykládán jako útvar vznikající z embryonálních pozůstatků mezonefrotické (Wolffovy) tkáně, tedy tkáně související s dočasným vývojovým stadiem ledviny. Termín se objevuje zejména v souvislosti s nádory v oblasti urogenitálního aparátu.. >> detail
Pochází z latinského vacuus, tedy prázdný. V biologii a medicíně se tím označuje něco, co má vztah k vakuolám nebo se vyznačuje vznikem drobných dutinek, například u buněk či tkání.. >> detail
Pojem s kořeny v řečtině (chemeia, morphosis) používaný hlavně v biologii pro změny tvaru, stavby a celkového vývojového průběhu organismu, které vzniknou působením chemických faktorů. Chemické látky mohou ovlivnit morfogenezi a růst, takže se projeví odlišný vzhled nebo vývojové odchylky, často jako reakce na hormony, některá léčiva či kontaminanty z prostředí, aniž by nutně došlo k genetické změně.. >> detail