V medicíně, zejména v chirurgii, označuje operativně zhotovené spojení typu anastomosis mezi žlučovými cestami a střevem, které má obnovit nebo nahradit přirozený odtok žluči do trávicího traktu, například při neprůchodnosti či poškození žlučovodu. Název vychází z řeckých kořenů vztahujících se ke žluči a střevu.. >> detail
V buněčné biologii označení pro organelu, tedy specializovanou vnitrobuněčnou strukturu, která je pro buňku typická a podstatná pro její fungování, například se může podílet na tvorbě energie, syntéze bílkovin nebo na zpracování a přesunu látek uvnitř buňky.. >> detail
Lékařský termín pro zpravidla nezhoubný kožní žlázový nádor vycházející z potních žláz nebo jejich vývodů, který má často dutinkový, tedy cystický charakter a může tvořit papilární výběžky. Pojmenování je složeno z řeckých kořenů odkazujících na vývod, cystu a žlázu.. >> detail
V zoologii se tímto názvem rozumí samčí pohlavní žláza, případně její oddíl, v němž probíhá tvorba spermií, tedy samčích pohlavních buněk, funkčně podobně jako u varlete.. >> detail
V úředním či právnickém prostředí někomu formálně sdělit určitou informaci, například ho oficiálně uvědomit o skutečnosti nebo rozhodnutí, často písemnou cestou.. >> detail
Podstatný prvek nebo stavební jednotka nějakého celku, něco, co tvoří jeho jádro a bez čeho by daná věc nebyla úplná, případně i základní princip.;Označení pro živelné působení přírody, tedy sílu, která se projevuje spontánně a může být obtížně ovladatelná.;V klasických textech se tím může rozumět také písmeno či nejmenší znak řeči, z něhož se skládá psaný jazyk.;V novověké přírodovědě se výraz užívá i ve významu chemického prvku, tedy látky tvořené atomy jednoho druhu.. >> detail
V medicíně, hlavně ve stomatologii, se tímto latinským přídavným jménem popisuje útvar, který má jen jeden hrot nebo jediný hrbolek, typicky zub s jednou hrbolkou. Termín je odvozen od lat. unus a cuspis.;V biologickém popisu tvaru může označovat část organismu zakončenou pouze jednou výraznou špičkou, tedy bez dalších hrotů či výběžků. Původ má v lat. unus.. >> detail
Mezilidské sdělování, při němž se význam nepřenáší slovy, ale například výrazem obličeje, gesty, držením a pohyby těla, očním kontaktem nebo dotykem. Patří sem také práce s osobní vzdáleností, celkový vzhled a to, jak je upravené okolní prostředí. Tyto signály často doplňují mluvenou řeč a mohou prozrazovat emoce, záměr či vztah k druhému.. >> detail
V psychologii a komunikaci jde o protiimpuls k vnucované představě, tedy o přijetí nebo záměrné nabídnutí opačné myšlenky a postoje, než jaký se někdo snaží sugestivně prosadit. Často se objevuje jako přirozená obrana proti nátlaku, případně se dá cíleně využít k oslabení nebo zrušení nevhodné sugesce například v terapii.. >> detail