Souhrn osobních kompetencí a schopností, které člověk využívá v práci i v běžném životě. Patří sem jak odborné či technické dovednosti (např. ovládání konkrétních nástrojů nebo postupů), tak tzv. soft skills, tedy schopnosti související s komunikací, spoluprací a adaptací. V praxi se tento přehled často používá při hodnocení kandidátů, plánování rozvoje nebo při tvorbě profesního profilu, část těchto dovedností bývá doložitelná zkušeností či certifikáty, jiné se projevují hlavně v chování a výkonu.. >> detail
Chování vyznačující se neomaleností a neúctou k druhým, kdy člověk záměrně překračuje hranice slušnosti, často se projevuje jako arogantní, provokativní vystupování nebo drzé poznámky.. >> detail
Označení pro jevy a podmínky, které přispívají ke vzniku a udržení zdraví: posilují člověku jeho vnitřní i vnější zdroje (např. odolnost, oporu okolí), pomáhají zvládat zátěž a dlouhodobě zvyšují životní pohodu a celkovou kvalitu života, v kontextu salutogeneze (Antonovsky) jde o zaměření na to, co zdraví vytváří a podporuje, nikoli jen na to, co způsobuje nemoc.. >> detail
Stav vnitřní duševní rovnováhy, kdy člověk přiměřeně prožívá a zvládá emoce, uvažuje realisticky a jeho chování není dlouhodobě vychýlené, díky tomu se dokáže uplatnit v každodenních rolích, navazovat vztahy a má pocit životní spokojenosti; V psychologii a medicíně se tím označuje míra, do jaké jsou zachované základní psychické funkce a schopnost adaptace na zátěž, hodnotí se, zda potíže výrazně neomezují běžné fungování (např. ve vztazích či práci) a zda se neobjevují projevy závažnější psychické poruchy.. >> detail
Didaktický postup pro rozvoj a nácvik čtení u dětí i dospělých, původně popsaný americkou pedagožkou Fernaldovou. V praxi často využívá vícesmyslové učení (např. propojení zrakového vnímání, hlasitého čtení a psaní či obtahování slov), aby se čtení postupně zautomatizovalo, a bývá uplatňován i u osob s výraznějšími obtížemi ve čtení, včetně dyslexie.. >> detail
Obecně: něco, co lze vyvolat působením indukčního podnětu, po této indukci se jeho projev typicky zesiluje, tedy směřuje k větší aktivitě nebo nárůstu dané vlastnosti.;Biologie/biochemie: označení pro gen, promotor, enzym či jiný buněčný děj, který je za běžných podmínek utlumený, ale po přítomnosti určitého induktoru (např. chemického signálu) se spouští nebo se výrazně zvýší jeho exprese, toho se využívá i pro řízené zapínání produkce bílkovin v experimentech.. >> detail
Tajné či dohodnuté slovo nebo krátká fráze sloužící k ověření identity a získání přístupu (například do systému, na místo se vstupem jen pro vybrané apod.).;Informace předávaná mezi lidmi, často jen na základě doslechu, může jít o neověřenou zprávu, pomluvu či „šeptandu“, která se šíří bez jistoty, že je pravdivá.;Ujištění dané na osobní čest – závazek, že člověk splní, co slíbil, někdy se tím míní i slib daný bez písemné smlouvy, opřený jen o důvěru a pověst.. >> detail
Léčebně orientovaná sociální péče, která využívá podporu okolí a sociálních zdrojů k obnovení či zlepšení každodenního fungování člověka a jeho začlenění do běžného života.;V odborném kontextu se tímto označením často míní socioterapie: terapeutický přístup pracující se vztahy, skupinou nebo komunitním prostředím, kde se posilují sociální dovednosti a adaptace na životní situace.. >> detail
onis, f. (l. ab „od“, l. irritare „dráždít“) – označení pro stav nebo děj, při němž dráždění ustupuje, jde o tlumení dráždivosti a návrat k vyrovnanějšímu, klidnějšímu projevu.;V lékařském či fyziologickém užití se tím rozumí potlačení iritační reakce tkání nebo nervové soustavy, například když se po léčebném zásahu sníží citlivost na podněty a mizí projevy podráždění (pálení, svědění ap.).. >> detail