Vychází z liberální filozofie, nejde však o klasický laissez faire, tedy pojetí, v němž je role státu zúžena jen na minimální zajištění veřejných statků. V ordoliberalismu má stát aktivnější postavení: má vytvářet a prosazovat institucionální a právní řád nezbytný pro fungování svobodných trhů, protože takový řád se spontánně sám nevytvoří ani dlouhodobě neudrží. Kořeny ordoliberalismu sahají do Německa na konec 30. let 20. století.. >> detail
Základní zákon klasické logiky říká, že u dvou navzájem protikladných výroků, kdy jeden popírá přesně to, co druhý tvrdí, je vždy nutně jeden pravdivý (a druhý nepravdivý), žádná „třetí“ možnost mezi nimi nepřipadá v úvahu.. >> detail
Označuje něco koncového či finálního, něco posledního a uzavírajícího celek, tedy konečného, případně také mezního nebo ležícího na hranici/okraji.. >> detail