sebe‑soucit neboli laskavý a chápavý postoj k sobě samému ve chvílích, kdy zažíváme nepohodu či utrpení – například při starostech, trápení, neúspěchu nebo zklamání. >> detail
Francouzský lékař–neurolog žijící v letech 1840–1889, podle něhož je pojmenován tzv. Cotardův syndrom. U jedné z jeho pacientek se rozvinulo bludné přesvědčení, že jí chybějí tělesné (vnitřní) orgány, z tohoto důvodu usuzovala, že nepotřebuje jíst a že ani nemůže zemřít.. >> detail
Psychologický jev, kdy si oběť (např. rukojmí) vytvoří vůči pachateli (např. únosci) neobvykle kladnou emoční a afektivní vazbu, často spojenou se závislostí a loajalitou k němu, podobné reakce se někdy objevují i v vztazích mezi některými vězni a jejich vyšetřovateli. Termín se začal používat od roku 1973, po přepadení jedné stockholmské banky, kdy odborníci tento vzorec chování rozpoznali u několika rukojmích.. >> detail