Anatomický a klinický výraz pro útvary nebo děje umístěné v těsné blízkosti pupku, tedy v okolí umbilicus na přední břišní stěně. Původ je z řec. para ve významu při a z lat. umbilicus, což označuje pupek, termín se proto užívá při popisu nálezů lokalizovaných kolem pupku.. >> detail
Obecně označuje změnu stavu nebo fáze, tedy přesun z jednoho uspořádání do jiného. Může jít také o proces předání či převedení něčeho mezi lidmi nebo systémy, například odpovědnosti, pravomocí nebo řízení. V širším smyslu zahrnuje i přetvoření podoby či struktury, kdy se původní forma mění na novou.;V biologii a genetice se tím může myslet určitý typ změny v dědičné informaci, tedy jedna z forem mutace, při níž dochází k záměně v rámci stejné skupiny dusíkatých bází (například purin za purin nebo pyrimidin za pyrimidin).. >> detail
Parazitární infekce označovaná jako askarióza, při níž člověka napadá škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides). K nákaze obvykle dochází po požití vajíček znečištěnými potravinami nebo z půdy a onemocnění může vyvolat střevní potíže a celkové oslabení, zvlášť u dětí.. >> detail
V medicínské terminologii výraz pro somatoskopii, tedy tělesnou prohlídku, při níž se pacientovo tělo posuzuje především pohledem, například celkový vzhled, držení a nápadné změny na povrchu. Pojem je odvozen z ř. soma-somatos.. >> detail
Jacob Levy Moreno, lékař a sociální psycholog 20. století, bývá uváděn jako tvůrce sociometrie, tedy postupu pro mapování vztahů uvnitř skupin a jejich skryté struktury. Sociometrie se zaměřuje na to, jaké emoční preference mezi lidmi vznikají, kdo se k sobě přirozeně přiklání, jak se formují podskupiny a kdo naopak zůstává na okraji kolektivu. V praxi se používají sociometrické volby a jejich znázornění v sociogramu, díky čemuž lze rozpoznat neformální autority i osoby, které jsou přehlížené nebo odmítané. Tento typ analýzy je užitečný ve školních třídách i v organizacích, protože sociální pozice člověka často souvisí s jeho přizpůsobením, pracovním výkonem a způsoby chování. Moreno je zároveň spojován i s rozvojem psychodramatu a skupinové psychoterapie.. >> detail
Latinský medicínský výraz odvozený z řec. osteon (kost) a pathos (nemoc, bolest). Používá se jako obecné označení pro postižení kosti nebo kostní tkáně, často tehdy, když není choroba blíže určená. Může zahrnovat například toxicky navozené zbytnění kostí, typicky na kostech končetin a často oboustranně, případně stavy, kde je hlavním problémem primární porucha kostní dřeně a kostní změny jsou jejím důsledkem. V praxi se příčina upřesňuje podle klinického obrazu, zobrazovacích metod a laboratorních nálezů.. >> detail