Středověké dualistické náboženské hnutí v západní Evropě, často ztotožňované s katarskou herezí, které navazovalo na manichejské představy. Učilo, že vedle sebe působí dva protikladné principy či božstva, dobro a zlo, a z toho vyvozovalo přísnou askezi, dobrovolnou chudobu a odmítání hmotného světa chápaného jako výtvor zlého principu, s vírou v jeho konečný zánik. Takové pojetí se někdy označuje také jako neomanicheizmus.