Přídavné jméno latinského typu a, um, vycházející z l. obicere ve smyslu postavit nebo položit něco proti něčemu. Vyjadřuje věcnost a objektivitu, tedy hodnocení opřené o ověřitelná fakta a vedené bez zaujatosti.
V odborném, zejména lékařském užití označuje nález či údaj, který je možné prokázat vyšetřením nebo měřením a nezávisí jen na subjektivním pocitu, takže jej mohou potvrdit i další pozorovatelé.