Odvětit znamená slovně odpovědět na otázku, poznámku, výzvu nebo jinou promluvu, zpravidla bezprostředně v rozhovoru. Jde o spisovné sloveso s knižním zabarvením, které se uplatňuje hlavně v beletrii a v písemném vyprávění při uvádění přímé řeči. Zachycuje reakci jednoho mluvčího na předchozí sdělení druhého. Samotné slovo neurčuje, zda je odpověď souhlasná, odmítavá, zdvořilá, ironická či rozhořčená. Způsob reakce proto často upřesňují výrazy jako klidně, stručně, ostře nebo s úsměvem. Odvětit lze jedním slovem i delší replikou. Užívá se ve vazbách odvětit někomu, odvětit na něco nebo odvětit, že něco platí. Sloveso je dokonavé, označuje tedy odpověď jako završený děj. Tvary odvětím, odvětíš a odvětí obvykle vyjadřují budoucnost. Blízkými výrazy jsou odpovědět a opáčit, přičemž opáčit může více zdůrazňovat pohotovou či odporující reakci. V běžném hovoru se častěji používá neutrální odpovědět. V literárním vyprávění pomáhá odvětit obměňovat slovesa řeči a vyjadřovat návaznost jednotlivých replik.