Fonetický a fonologický jev, při němž se souhláska vysloví „měkčeji“ tím, že se místo tvoření posune směrem k tvrdému patru. Často k tomu dochází vlivem sousedních hlásek, typicky předních samohlásek nebo hlásky j, a výsledkem může být odlišná podoba hlásky, která někdy rozlišuje význam slov.